Zobrazit minimální záznam

dc.contributor.authorŠtěpánová, Marie
dc.date.accessioned2020-10-21T07:26:56Z
dc.date.available2020-10-21T07:26:56Z
dc.date.issued2020
dc.identifier.issn1805-367X
dc.identifier.urihttp://hdl.handle.net/20.500.11956/122396
dc.language.isocs_CZcs_CZ
dc.publisherUniverzita Karlova, Filozofická fakultacs_CZ
dc.rights.urihttp://creativecommons.org/licenses/by-nc-nd/2.0/
dc.sourceNová čeština doma a ve světě, 2020, 1, 52-67cs_CZ
dc.source.urihttps://ncds.ff.cuni.cz
dc.subjectČešics_CZ
dc.subjectArgentinacs_CZ
dc.subjectčeštinacs_CZ
dc.subjectkrajancs_CZ
dc.subjectemigracecs_CZ
dc.subjectčeské spolkycs_CZ
dc.subjectuchovávání jazykacs_CZ
dc.subjectbilingvismuscs_CZ
dc.titleNejstarší mluvčí češtiny v Buenos Aires: uchovávání a předávání jazyka předkůcs_CZ
dc.typeVědecký článekcs_CZ
uk.abstract.csKrátký přehledový text zkoumá na základě analýzy databáze přibližně 350 normostran vlastních přepisů zhruba čtyřiceti hodin nahrávek biografických výpovědí příslušníků nejstarších generací argentinských krajanů problematiku osvojování, uchovávání a případné atrice zděděného jazyka. Práce zkoumá, v jakém prostředí a v jakých situacích měli a mají potomci emigrantů z bývalého Československa možnost udržovat kontakt s českým jazykem (dále též ČJ) a jaký význam při udržování řeči jednotlivců měly národní instituce jako krajanské spolky, menšinové školy apod. Různí bilingvní mluvčí, jejichž rodiny žijí mimo české země zhruba 80–110 let, reflektují, nakolik a za jakých podmínek se jejich předkům i jim samotným podařilo předat češtinu následujícím generacím.cs_CZ
uk.abstract.enResearching the oldest generations of ethnic Czechs in Argentina, the author analyzes data from nearly 350 pages of transcriptions of around forty hours of biographical recordings; the article provides a summary of her findings and explores issues pertaining to language acquisition, maintenance, and possible attrition among heritage speakers. The article focuses on the environment and situations in which the descendants of Czechoslovaks had the opportunity to maintain contact with Czech, and what importance national institutions — such as ethnic Czech organizations, minority schools, etc. — had in preserving the language at an individual level. Heritage speakers, whose families have lived approximately 80–110 years outside Czech lands, reflect on how, and under what conditions, they and their ancestors managed to transmit the Czech language to subsequent generations.cs_CZ
dc.publisher.publicationPlacePrahacs_CZ
uk.internal-typeuk_publication
dc.description.startPage52
dc.description.endPage67
dcterms.isPartOf.nameNová čeština doma a ve světěcs_CZ
dcterms.isPartOf.journalYear2020
dcterms.isPartOf.journalVolume2020
dcterms.isPartOf.journalIssue1


Soubory tohoto záznamu

Thumbnail

Tento záznam se objevuje v následujících sbírkách

Zobrazit minimální záznam

http://creativecommons.org/licenses/by-nc-nd/2.0/
Kromě případů, kde je uvedeno jinak, licence tohoto záznamu je http://creativecommons.org/licenses/by-nc-nd/2.0/

© 2017 Univerzita Karlova, Ústřední knihovna, Ovocný trh 560/5, 116 36 Praha 1; email: admin-repozitar [at] cuni.cz

Za dodržení všech ustanovení autorského zákona jsou zodpovědné jednotlivé složky Univerzity Karlovy. / Each constituent part of Charles University is responsible for adherence to all provisions of the copyright law.

Upozornění / Notice: Získané informace nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora. / Any retrieved information shall not be used for any commercial purposes or claimed as results of studying, scientific or any other creative activities of any person other than the author.

DSpace software copyright © 2002-2015  DuraSpace
Theme by 
@mire NV