Philosophy en noir

Abstract

Myšlení, ať chce či nechce, odpovídá své době. Po tragické katastrofě holokaustu je platnost této skutečnosti ještě očividnější – a možná i proto jsou knihy poválečné filosofie obtížně srozumitelné. Odpovídají na traumatizující zkušenost, a to znamená: filosofie se ujímá odpovědnosti s vědomím, že má-li být filosofie možná i v druhé polovině 20. století a dále, musí přepsat svou tradici a radikální proměnou musí projít i její diskurs. Je to nezbytné, má-li být schopna vydat své svědectví o této době. Filosofie en noir je záznamem této proměny. Anglický překlad knihy Filosofie en noir vydané v roce 2018.

Thought necessarily reflects the times. Following the tragedy of the Holocaust, this fact became ever more clear. And it may be the reason postwar philosophical texts are so difficult to understand, since they confront incomprehensibly traumatic experiences. In this first English-language translation of any of his books, Miroslav Petříček—one of the most influential and erudite Czech philosophers, and a student of Jan Patočka—argues that to exist in the second half of the twentieth century and beyond, Western philosophy has had to rewrite its tradition and its discourse, radically transforming itself. Should philosophy be capable of bearing witness to the time, Petříček contends, this metamorphosis in philosophy is necessary. Offering an original Central European perspective on postwar philosophical discourse that reflects upon the historical underpinnings of pop culture phenomena and complex philosophical schools—including Adorno, Agamben, Benjamin, Derrida, Husserl, Kracauer, and many others—Philosophy en noir is a record of this transformation