Albert CAMUS et Kamel DAOUD

Abstract

The thesis analyses novels l'Étranger and Meursault, contre-enquête, which represent an example of literary dialogue reflecting problems associated with postcolonial society. The comparison of texts shows changes made by Kamel Daoud and the shifting values taking place in this transformation. Emphasis is placed on the characters, and especially on the onomastic system, to illustrate the main difference in the message of selected novels. The introduction focuses on contradictory public perception of writers and their native country, Algeria. The main part compares semantic differences of these two books. To strengthen the comparison, the word frequency analysis has been used and it showed important disproportions between both texts. The conclusion discusses the crucial role of language, which in both cases is divided into two contradictory categories that are the source of certain tension. The result of this work is an interpretation of Daoud's work, in which the possibilities of new interpretations of Camus's work also appear, partly thanks to the comparison with texts written by important postcolonial theoreticians. The issue of searching for identity, presented in the literature since time immemorial, derives from the contact of two different cultures and occupies a significant place in Daoud's...

Diplomová práce analyzuje romány l'Étranger a Meursault, contre-enquête, které představují příklad literárního dialogu, jenž odráží problémy spojené s postkoloniální společností. Srovnání textů ukazuje, jakým způsobem Kamel Daoud obměňuje původní text a k jakým hodnotovým posunům při této transformaci dochází. Důraz je kladen na jednotlivé postavy, na nichž se dá nejlépe ilustrovat odlišnost poselství vybraných románů, a to mimo jiné i díky rozboru onomastických systémů. V úvodu je pozornost věnována vzájemnému vztahu Alberta Camuse a Alžírska, který se zdá být značně rozporuplný. V hlavní části se detailně popisuje zmíněný významový posun mezi oběma díly, k čemuž dopomáhá porovnání počtu výskytů klíčových slov. Závěr se soustředí na důležitou roli jazyka, jenž je v obou případech rozdělen do dvou protichůdných kategorií, jež jsou zdrojem románového napětí. Výsledkem práce je interpretace Daoudova díla, v jejímž světle se rovněž objevují možnosti nových interpretací díla Camusova, a to obzvláště díky porovnání s texty významných teoretiků postkoloniálních studií. Do popředí vystupuje téma hledání identity, jež je motivováno kontaktem dvou odlišných kultur, ke kterému dochází od pradávna, což se odráží již v klasické mytologii, na kterou ve svých dílech oba autoři odkazují. Vzájemné propojení románů...