Determinanty využití zážitkové pedagogiky v praxi základní školy

Abstract

Hanková This thesis focuses on the experiential pedagogy about the implementation of personal and social education. The research aims to investigate and describe the determinants of the experiential pedagogy, particularly about the didactical thinking of group teachers who plan and implement teaching personal and social education in a Czech basic school. The theoretical grounds of this current study are based on the extensive comparison of heterogenous terminology of experiential pedagogy, general didactics, and didactics of personal and social education. This study adopts the qualitative research paradigm with multiple-case- studies research design. The data have been gathered from thematic writing and focus group interviews which were analysed by the content analysis method with the support of axial analysis. The analysis of didactical thinking is concerned with the objective and the experience as a means of learning and reflection and revealed that teachers determine their didactical thinking and practice by the knowledge of the group and individuals concerning psychological safety. The experience during the game is understood as a way of learning facilitated by reflection. The interpretations concur with the constructivist teaching practices based on a socio-cognitive conflict as a learning...

Hanková Téma disertační práce se vztahuje k potenciálu zážitkové pedagogiky (ZP) pro implementaci osobnostní a sociální výchovy (OSV). Cílem výzkumu je popsat determinanty užití ZP v didaktickém uvažování skupiny pedagogů při plánování a realizaci výuky OSV na základní škole. Teoretická východiska jsou postavena na rozsáhlé komparaci nesourodé terminologie ZP, obecné didaktiky a didaktiky OSV. Kvalitativní výzkum se opírá o vícepřípadovou studii. Data získaná z materiálu tematického psaní a ohniskové skupiny byla zpracována postupy obsahové analýzy s podporou axiální analýzy. Analýzy didaktického uvažování přinesly zjištění o vazbě cíle, zážitku jako prostředku učení a reflexe. Pedagogové své didaktické uvažování a realizaci determinují znalostí skupiny i jednotlivců s respektem k psychické bezpečnosti. Prožitek ve hře je chápán jako prostředek učení, které je facilitováno reflexí. Intepretace ukazují na konstruktivistické postupy výuky postavené na socio-kognitivním konfliktu jako příležitosti k učení (Janík, Slavík, Reusser). Důraz na aktivizaci žáků výzvou a provázející roli učitele (Helus; Pelikán; Jonassen, Land, Mareš). Od pojetí ZP se výpovědi případu liší deficitem dramaturgického pojetí a týmového charakteru práce pedagogů, rezignací na roli přírodního prostředí prožitkové situace a...