Variabilita vývoje počáteční gramotnosti u dětí s rizikem dyslexie: Predikční modely gramotnostních deficitů.

Abstract

In the context of both projects Enhancing literacy development in European languages, work package 2 and The early literacy development and its variability in children at risk of specific learning disabilities, we monitored child development of literacy in preschool age and during the first years of school attendance in a four-stage process. The research group (n = 76) compound of typically developing children (BV = 37), children with the family risk of dyslexia (RR = 22) and children with specific language impairment (NVŘ = 17). We evaluated development of phonemic/phonological, lexical/semantic and morphological/syntactic skills, preliteracy skills and early literacy skills. The last fifth test stage included the assessment of literacy development in 3rd graders. First, a group of children with literacy deficits (n = 9) was identified via the latent profile analysis method. Subsequently, four predictive models of literacy deficits for each stage were created by means of lasso or L-1 penalized regression method. Predictive models follows the trend that until literacy skills are fully automatized (preschool age and the 1st grade), phonemic and phonological skills predominate, but later - after the formal learning to read and write proceeds - early literacy skills are becoming more and more...

V rámci výzkumných projektů Enhancing literacy development in European languages, work package 2 a Variabilita vývoje počáteční čtenářské gramotnosti u dětí s rizikem vzniku specifických poruch učení byl ve 4 navazujících etapách mapován gramotnostní vývoj dětí v předškolním věku a na počátku školní docházky. Výzkumný soubor (n = 76) byl tvořen kromě dětí běžného vývoje (BV = 37) i dětmi ze skupiny rodinného rizika dyslexie (RR = 22) a dětmi s narušeným vývojem řeči (NVŘ = 17). Hodnocen byl vývoj dovedností z oblasti foneticko- fonologické, lexikálně-sémantické a morfologicko-syntaktické, dále pregramotnostní dovednosti a rané gramotnostní dovednosti. Pátá fáze testování zahrnovala zhodnocení úrovně rozvoje gramotnostních dovedností u dětí ve 3. třídě ZŠ. Pomocí metody latentního profilování byla vyčleněna skupina dětí s gramotnostními deficity (n = 9) a následně byly s užitím lasso neboli L-1 penalizované regrese sestaveny 4 modely predikce gramotnostních deficitů pro jednotlivé testové fáze. Získané modely potvrzují trend, kdy do doby, než jsou gramotnostní dovednosti u dětí zautomatizovány, tedy v předškolním věku, a ještě i v 1. třídě ZŠ, převažují v predikčních modelech foneticko-fonologické dovednosti, postupně s příchodem formální výuky čtení a psaní pak získávají na významu rané...