Filosofie pro studenty cestovního ruchu - ne-filosofy

Abstract

Na začátku cesty, kterou jsem musel při tvorbě této práce projít, nebylo možno dohlédnout jejího cíle. Ten byl skryt někde daleko za horizontem. Přítomné bylo jen tušení, že někde snad je a nakonec se ukáže. Byla to dlouhá cesta, sem tam se mi šlo dobře, jinde jsem musel odpočívat a nabírat nové síly. Krajina, kterou jsem procházel, byla nová a neznámá. Mé předchozí představy o ní byly jiné, než jakou jsem ji našel. Cesta, po níž jsem putoval, se místy zdála jasná a pevná, hned však zase potemnělá a blátivá. Potkal jsem na ní mnoho lidí, kteří tudy procházeli, a byly to zajímavé rozhovory a setkání. Některá jejich slova byla nejen zaznamenání-hodná, ale stala se mi i ukazatelem směru dalšího putování. Rozhodovat o směru a kráčet však musí každý sám, jinak se sice najednou někde objeví, ale vlastně ani neví, kde se tam vzal a jak se odtud dostane. K pohybu vpřed se musí vynakládat úsilí a být odvážný. Přešlapovaní na místě je sice pohodlné, ale nikam nevede. I kolem mé cesty - nejen na ní samotné - se ukazovaly mnohé další zajímavé věci a volali na mě i mnozí lidé. Na ty jsem však jen pohlédl a do řeči se s nimi nedal. Cíl mé cesty mi totiž do jisté míry vnutil určitý rozvrh, který jsem musel dodržovat. Ale kdoví, třeba alespoň některé z nich ještě někde potkám a blíže poznám, protože skutečná cesta v cíli...

Na začátku cesty, kterou jsem musel při tvorbě této práce projít, nebylo možno dohlédnout jejího cíle. Ten byl skryt někde daleko za horizontem. Přítomné bylo jen tušení, že někde snad je a nakonec se ukáže. Byla to dlouhá cesta, sem tam se mi šlo dobře, jinde jsem musel odpočívat a nabírat nové síly. Krajina, kterou jsem procházel, byla nová a neznámá. Mé předchozí představy o ní byly jiné, než jakou jsem ji našel. Cesta, po níž jsem putoval, se místy zdála jasná a pevná, hned však zase potemnělá a blátivá. Potkal jsem na ní mnoho lidí, kteří tudy procházeli, a byly to zajímavé rozhovory a setkání. Některá jejich slova byla nejen zaznamenání-hodná, ale stala se mi i ukazatelem směru dalšího putování. Rozhodovat o směru a kráčet však musí každý sám, jinak se sice najednou někde objeví, ale vlastně ani neví, kde se tam vzal a jak se odtud dostane. K pohybu vpřed se musí vynakládat úsilí a být odvážný. Přešlapovaní na místě je sice pohodlné, ale nikam nevede. I kolem mé cesty - nejen na ní samotné - se ukazovaly mnohé další zajímavé věci a volali na mě i mnozí lidé. Na ty jsem však jen pohlédl a do řeči se s nimi nedal. Cíl mé cesty mi totiž do jisté míry vnutil určitý rozvrh, který jsem musel dodržovat. Ale kdoví, třeba alespoň některé z nich ještě někde potkám a blíže poznám, protože skutečná cesta v cíli...