The Inter-Parliamentary Cooperation in the EU: the Three Cases of Yellow Cards

Abstract

This Master thesis focuses on the three occurrences of the so-called Yellow Card procedure, a part of the Early Warning Mechanism introduced into the EU legislative practice with the Lisbon Treaty. The analysis of the practical cases helps to shed light on the development of the interparliamenatry cooperation among the national parliaments of the EU Member States and the ability of this cooperation to affect the EU decision-making process. The work discusses how the Mechanism was institutionalised and whether it established a more direct link between the EU decision-making and the EU citizens, thus creating an additional accountability channel. The thesis addresses to which extent the Mechanism is capable of compensating the national parliaments for being cut off from the EU processes. The next task of the work is to assess how well the interparliamentary cooperation works and whether in the three practical instances the Mechanism proved to be effective. Furthermore, the thesis elaborates on whether the novelty was successful and if it realised the potential to curb the democratic deficit problem in the EU. Attention is given as well to the practical issues with the Mechanism implementation and to how the national parliaments are capable of dealing with them. All in all, the thesis at hand is a...

Tato diplomová práce se zaměřuje na tří případzy tzv. Žlutých karet, součásti mechanismu včasného varování (Early Warning Mechanism), který byl uveden do legislativní praxe Evropské Unie s Lisabonskou smlouvou. Tyto praktické případy přispívají k objasnění vývoje meziparlamentní spolupráce mezi národními parlamenty členských států EU a schopnosti této spolupráce ovlivnit proces rozhodování v Unii. Táto práce zkoumá, jak byl mechanismus vytvořen a zda přispěl k navázání vyváženějšího propojení mezi občany EU a rozhodovacím procesem, a tak stvoření doplňujícího kanálu odpovědnosti vůči občanům. Dále se v textu zkoumá, do jaké míry byl mechanismus schopen vykompenzovat stav, ve kterém národní parlamenty byly odříznuty od evropských procesů. Cílem této práce je posoudit funkčnost spolupráce národních parlamentů, a zda v těchto třech zkoumaných případech byl mechanismus efektivní. Dále se práce zabývá otázkou, zda nové pravomoci parlamentů naplnily cíl zmenšení problému demokratického deficitu. Pozornost je také věnována praktickým úskalím, se kterými se setkávají národní parlamenty při použití mechanismu a tomu, jak tato úskalí překonávají. Celkově vzato, práce je mnoho aspektovou analýzou mechanismu včasného varování a jeho praktického použití.