Modifikace kapilární stěny pro separační účely I.

Abstract

Katedra farmaceutické chemie a kontroly léčiv Andrea Opavská doc. PharmDr. Radim Kučera, Ph.D. Modifikace kapilární stěny pro separační účely I Obecně lze říci, že kapilární elektroforéza je separační metoda vhodná pro analýzu nabitých molekul popř. látek neutrálních. Zájem o tuto metodu v posledních letech roste a rozvíjí se i její další modifikace metody, například kapilární elektrochromatografie. V případě kapilární elektrochromatografie se vývoj zaměřuje zejména na modifikaci vnitřní stěny kapiláry. Účelem této modifikace je zejména zavedení stacionární fáze, která by zlepšovala selektivitu, a také modifikace elektroosmotického toku. Diplomová práce se zabývá modifikací vnitřní kapilární stěny a následným testováním připravené kapiláry. Jednou z možností je potahování chemickou cestou. Druhá zkoušená metoda má název Layer-by-layer a představuje vrstvení různě nabitých látek ve vrstvách, které vzájemně interagují prostřednictvím elektrostatických sil. V naší práci jsme využili polykation poly(diallyldimethylammoniumchlorid) a disperzi grafenu. Volba grafenu je velmi výhodná, protože má výborné adsorpční vlastnosti díky svému morfologickému uspořádání. Jako modelové látky pro analýzu byly vybrány kyseliny 4-aminobenzoová a 4-hydroxybenzoová, jejich estery, polohové izomery nitrofenolů a dalších...

Department of Pharmaceutical Chemistry and Drug Analysis Andrea Opavská doc. PharmDr. Radim Kučera, Ph.D. Modification of the capillary wall for the separation purpose I In general, capillary electrophoresis is a separation method suitable for the analysis of charged molecules, eventually neutral substances. The interest in this method and its further modification (e.g. capillary electrochromatography) has been increasing in recent years, is developing. In the case of capillary electrochromatography, the development focuses mainly on the modification of the inner wall of the capillary. The purpose of this modification is in particular to introduce a stationary phase that would improve selectivity, as well as the modification of the electroosmotic flow. The thesis deals with the modification of the internal capillary wall and the subsequent testing of the prepared capillary. One possibility is chemical coating. The second tested method is called Layer-by-Layer and represents the layering of variously charged substances in layers interacting with each other through electrostatic forces. In our work we used polycation poly(diallyldimethylammonium chloride) and graphene dispersion. The choice of graphene is very advantageous because it has excellent adsorption properties due to its morphological...