Neinvazivní zobrazování kardiopulmonárního cévního řečiště

Abstract

Methods of non-invasive vascular imaging of thoracic vessels are briefly introducted in the first part of the thesis. Benefits and limitations of CT angiography and MR angiography of the thoracic aorta, pulmonary vessels, great thoracic veins and cardiac vessels are discussed. The main part of the thesis is concerning to pulmonary veins imaging in cohort of patients with atrial fibrilation, who underwent radiofrequency ablation of the pulmonary veins. Aim of the study was to confirm the CT angiography as suitable method of pulmonary veins imaging, to find out frequency of atypical pulmonary veins anatomic arrangement and to measure pulmonary veins diameter in our cohort, including comparison between both sexes. The main purpose of the study was to compare the diameter of pumonary veins before and after the radiofrequency ablation and discover frequency and severity of iatrogenic pulmonary vein stenoses after the procedure. The group of patients planned for biventricular stimulation implantation is presented finally. CT angiography of coronary sinus and his branches was performed before the procedure. Aim of this work was to evaluate whether the CT angiography is proper method for cardiac venous system visualisation and wheather is it possible to choose patients suitable for implantation of left ventricle...

Autor v obecné části práce shrnuje možnosti neinvazivní diagnostiky cévních struktur hrudníku, rozebírá možnosti i úskalí CT a MR angiografie při zobrazování. hrudní aorty, plicních tepen, žilních kmenů hrudníku i srdečních cév. Ve speciální části se práce věnuje souboru pacientů s fibrilací síní, kteří byli indikování k radiofrekvenční ablaci plicních žil. Cílem této práce bylo potvrdit spolehlivost CT angiografie jako metody pro neinvazivní zobrazení plicních žil, určit zastoupení varietního anatomického uspořádání plicních žil a šíři jejich ústí, porovnat šíři plicních žil mezi muži a ženami. Studie sleduje soubor pacientů po radiofrekvenční ablaci plicních žil vzhledem k možným iatrogenním stenózám plicních žil po výkonu, bylo provedeno statistické srovnání šíře jejich ústí před a po výkonu. Hlavním cílem práce bylo určit četnost stenóz plicních žil po jejich ablaci a zjistit jejich závažnost. V posledním úseku demonstruje pacientů, u kterých byla provedena CT angiografie koronárního sinu před plánovanou implantací biventrikulárního stimulačního systému. Cílem hodnocení tohoto souboru bylo posoudit vhodnost CT angiografie pro zobrazení koronárního žilního řečiště a určit, zdali je možné podle tohoto zobrazení selektovat pacienty vhodné k transvenózní implantaci levokomorové stimulační elektrody cestou...