Nutriční stav pacientů trpících hlubokou dehiscencí sternotomické rány

Abstract

Úvod: Podélná střední sternotomie je nejčastěji používaným přístupem v kardiochirurgii s nutnou komplexní pooperační léčbou. Multifaktoriální přístup je důležitý zejména z důvodu předcházení pozdějším komplikacím, které mohou být velmi závažné až fatální. Teoretická část práce se proto věnuje popisu nejen rizikových faktorů, kvůli kterým může být narušen proces hojení, ale také nutričním opatřením, která by mohla snížit riziko či zcela předejít vzniku hluboké dehiscence sternotomické rány. Metodika: Metoda výzkumu spočívala v retrospektivní analýze rizikových faktorů hluboké dehiscence sterna u 22 pacientů, kteří podstoupili kardiochirurgickou operaci technikou podélné střední sternotomie v desetiletém rozmezí. Vybráno bylo 11 pacientů s poruchou hojení sterna, kteří byli zahrnuti do skupiny 1. Následně se vybralo dalších 11 pacientů bez sternální dehiscence. Tito pacienti byli vybráni tak, aby jejich charakteristika odpovídala charakteristice pacientů první skupiny z hlediska statistického vyhodnocení a porovnání obou skupin (typ výkonu, délka operace, použití mimotělního oběhu, odběr LIMA/BIMA, atp.). Při výběru pacientů do kontrolní skupiny 2 nebylo hleděno na laboratorní ukazatele stavu výživy, jelikož objasnění nutričního stavu bylo jedním z cílů této práce. Výsledky: Retrospektivní analýzou...

Introduction: The procedure of longitudinal median sternotomy is the most commonly used approach in cardiac surgery with the necessary complex postoperative treatment. A multifactorial approach is particularly important to prevent later complications, which can be very serious or fatal. The theoretical part of the thesis is not just about the risk factors that may interfere with the healing process but also about nutritional measures that could reduce the risk or completely prevent the profound dehiscence of the sternotomic wound. Methodology: The research method consisted of a retrospective analysis of the risk factors of deep sternal dehiscence in 22 patients who underwent cardiac surgery using the technique of longitudinal median sternotomy over a ten-year interval. 11 patients with sternal healing disorder were selected and included in group 1. Subsequently, an additional 11 patients were selected without sternal dehiscence. These patients were selected in such a way that their characteristics corresponded to the characteristics of patients of the first group in terms of statistical evaluation and comparison of both groups (type of exercise, length of operation, use of extracorporeal circulation, LIMA / BIMA, etc.). In the selection of patients in the control group 2, the laboratory nutrition...