Hyperrealismus Franka Tashlina: Neoformalistická analýza filmu Will Success Spoil Rock Hunter?
Hyperrealism of Frank Tashlin: Neoformalist Film Analysis of Will Success Spoil Rock Hunter?
bachelor thesis (DEFENDED)
View/ Open
Permanent link
http://hdl.handle.net/20.500.11956/84472Identifiers
Study Information System: 167220
Collections
- Kvalifikační práce [23745]
Author
Advisor
Referee
Přádná, Stanislava
Faculty / Institute
Faculty of Arts
Discipline
Cinema Studies
Department
Film Studies Department
Date of defense
12. 9. 2016
Publisher
Univerzita Karlova, Filozofická fakultaLanguage
Czech
Grade
Excellent
Keywords (Czech)
Frank Tashlin, film, Hollywood, neoformalistická analýza, naratologie, popkulturaKeywords (English)
Frank Tashlin, film, Hollywood, neoformalist analysis, narratology, popcultureCílem této práce bylo provést analýzu filmu Will Success Spoil Rock Hunter? režiséra Franka Tashlina. Výchozím předpokladem je, že se tento snímek vymyká dobové hollywoodské tvorbě a užívá vysoce sebereflexivní postupy. K rozboru filmového díla jsem zvolil přístup neoformalistické analýzy, jejíž metodologii definovala Kristin Thompsonová v publikaci Breaking the Glass Armor: Neoformalist Film Analysis. V první části práce poskytuji teoreticko-metodologickou reflexi nástrojů neoformalistické analýzy. Následně přecházím k metodologii přístupu k filmové historii, ve které vycházím z knihy Roberta C. Allena a Douglase Gomeryho Film History: Theory and Practice a z konceptu klasického hollywoodského filmu. Další kapitola shrnuje dobový kontext a vlivy, které se podílely na podobě díla. V analytické části označuji za řídicí princip filmu obnažení popkulturních struktur a snažím se s pomocí nástrojů neoformalistického rozboru dokázat, jak se projevuje v různých složkách díla.
The aim of this thesis was to analyze the film Will Success Spoil Rock Hunter? by the director Frank Tashlin. The initial hypothesis was that this film goes beyond the contemporary Hollywood production and uses highly self-reflexive practices. For the analysis of the film, the approach of neoformalist analysis was chosen, which methodology was defined by Kristin Thompson in the publication Breaking the Glass Armor: Neoformalist Film Analysis. The first section provides a theoretical and methodological reflection of the tools of neoformalist analysis. Following on from this, the methodological approach to film history is reflected, based on the concept of the classical Hollywood cinema and on the book by Robert C. Allen and Douglas Gomery Film History: Theory and Practice. The next chapter summarizes the historical context and influences that have contributed to the shape of the artistic work. In the analytical part, the exposure of popculture structures is described as the central principle of the movie, and with the help of the tools of neoformalist analysis, the author tries to demonstrate how it manifests itself in the different components.