Essays on Public Finance
dissertation thesis (DEFENDED)

View/ Open
Permanent link
http://hdl.handle.net/20.500.11956/83752Identifiers
Study Information System: 164537
Collections
- Kvalifikační práce [18393]
Author
Advisor
Referee
Palda, Filip
Fialová, Kamila
Faculty / Institute
Faculty of Social Sciences
Discipline
Economics and Econometrics
Department
Information is unavailable
Date of defense
15. 8. 2016
Publisher
Univerzita Karlova, Fakulta sociálních vědLanguage
English
Grade
Pass
Tato dizertace se věnuje dvěma v současnosti často diskutovaným tématům v oblasti veřejných financí: šedé ekonomice (a vlivu, který na ni má zavedení rovné daně) a daním z finančních transakcí. První kapitola nabízí přehled současně používaných odhadů šedé ekonomiky, a to hlavně odhadů založených na mikroekonomických datech. Ukazuje, že předpoklady, na kterých je založena identifikace zamlčování příjmu ve většině současných studií (hlavně předpoklad, že zaměstnanci svůj příjem nikdy nezamlčují), jsou pravděpodobně příliš přísné. Ilustruje to na datech ze čtyř postkomunistických ekonomik. Druhá kapitola popisuje odhad šedé ekonomiky, jehož předpoklady jsou flexibilnější než předpoklady předchozích odhadů. Za předpokladu, že domácnosti, které v dotaznících zamlčují část příjmu, mají vyšší mezeru mezi příjmy a výdaji než ty, které uvádějí svůj příjem pravdivě, odhadujeme regresní model s přechodem mezi dvěma stavy (přiznaný a zatajovaný příjem), ve kterém není pravidlo přechodu zcela známo a je endogenní. To nám umožňuje odhadnout pravděpodobnost zatajování příjmu pro každou domácnost zároveň s předpokládanou nepřiznanou částkou. Na datech z České a Slovenské republiky ukazujeme, že takto odhadnutá velikost šedé ekonomiky je větší než u předchozích metodologií. Výsledky jsou...
This dissertation analyzes two presently widely discussed topics in Public Finance: relationship between the shadow economy and tax policy, and the effect of financial transaction taxes on the functioning of financial markets. The first chapter describes presently used estimators of the size of the shadow economy, with a focus on microeconomic estimators. It illustrates problems with assumptions that a vast majority of recent studies use to identify underreporting (mainly the comparison of employed and self-employed) using data from four transition economies as an example. It shows that the most common assumption, that self-employed evade whereas employees do not is probably too strict in less compliant economies, where even employees have opportunities to evade through e.g. under-the-table wages or by moonlighting at unreported jobs. The second chapter develops an estimator of unreported income that relaxes some of these strict assumptions. Assuming only that tax-evading households have a higher consumption- income gap than non-evaders in surveys, an endogenous switching model with unknown sample separation enables the estimation of both the probability of hiding income and the expected amount of unreported income for each household. Using data from Czech and Slovak household...