Útěky z reality v českém polistopadovém dramatu (motivy iracionality a šílenství v dílech generačně spřízněných dramatiků narozených v letech 1960-1970)
The escapes from the reality in Czech drama after revolution in 1989 (the motive of iracionality and madness in plays of dramatics born between 1960-1970)
diploma thesis (DEFENDED)
View/ Open
Permanent link
http://hdl.handle.net/20.500.11956/8205Identifiers
Study Information System: 27500
Collections
- Kvalifikační práce [23740]
Author
Advisor
Referee
Herman, Josef
Faculty / Institute
Faculty of Arts
Discipline
Theatre Studies
Department
Departement of Theatre Studies
Date of defense
31. 1. 2007
Publisher
Univerzita Karlova, Filozofická fakultaLanguage
Czech
Grade
Very good
V českých hrách napsaných po roce 1989 se velmi často objevují situace, v nichž se postavy chovají iracionálně až bláznivě. Vnímají svět, ať už ten velký - město, celou planetu - nebo ten soukromý, jimž může být domova rodinné vztahy či dokonce ten nejintimnější - jejich ,já" jako nehostinné, nepříjemné místo, v kterém neumí či nechtějí existovat. Není to jistě rys, který by byl vlastní pouze současné české hře. Iracionálno, projevy bláznivosti či šílenství, to, co se vymyká "normálnosti", je součástí dramatu už od jeho počátků, avšak s rozdílnou intenzitou. Ačkoliv dosud v dějinách umění toto téma nebylo žánrově kategorizováno (nemluvíme o "dramatu šílenství" nebo "dramatu iracionálna") existuje celá řada děl, které toto téma obsahují do takové míry, že by bylo možné tvrdit, že takový žánr skutečně existuje. Jestliže v nejstarších dějinách dramatu by do tohoto žánru "zapadl" Euripidův Héraklés, v dějinách dramatu 20. století by jedním z nejvýraznějších děl tohoto "žánru" mohla být - vedle mnoha jiných - například Weissova hra Marat/Sade. A například hra Psychóza ve 4.48, kterou britská autorka Sarah Kaneové napsala krátce před sebevraždou (t1999), má dokonce "šílenství" a reflexi světa skrze "duševní nemoc" za své nejdůležitější téma.
The relation between reality and different kinds of unreality is one of the most important subjects in Czech drama written after revolution in 1989. In the last seventeen years a new generation of authors - middle aged dramatics - was formed between the dramatic authors, who started to write before the revolution. Alfred Radok's Association, which organises the dramatic competition (since 1992) and rewards the best Czech and Slovak plays, helped this new generation of dramatics to become more known among people interested in drama. Among these successful "middle aged" dramatics belongs for example Markéta Bláhová, David Drábek, Jiří Pokorný, Roman Sikora, lva Volánková, Petr Zelenka oops. Of course, it is valuable to suceed in Radok's competition not only for this middle aged dramatics generation, but also for older authors who started to write before the revolution and the youngest generation of dramatics as well. My thesis deals with some of the plays written by "middle aged" authors which succeeded in Radok' s competition. David Drábek is one of these "middle aged" authors. In my theses I analyze his plays "Burning giraffes" (Hořící žirafy), "Jane from park" (Jana z parku), "Akvabely" and others. Drábek works with special kind of humour full of fantastic motives very often but at the same time his plays...