Vztah hédonismu a humanismu

Abstract

Diplomová práce pojednává o vztahu hédonismu a humanismu. Cílem však není podat souhrnný historický výklad těchto pojmů, ale tematizovat jejich vnitřní souvislost. Tato propojenost tvoří určitý životní postoj, který má být člověkem realizován a dále rozvíjen. Zásadním problémem, který práce tematizuje, je fakt, že cítící bytosti jsou sužovány strastí. Jmenovat důvody pro naléhavost, se kterou je nutné hledat řešení, by bylo mrháním čtenářova času. Zmiňujeme však, že řešení není možné očekávat od empirické vědy, která - i přes novověké nadšení - úlevu od prožívání strasti nepřinesla. Zde se tedy otevírá prostor pro filosofii, případně etiku. Práce ve své první části mapuje kontext humanismu a hédonismu, snaží se vytknout jejich zřejmé i skryté charakteristiky, a položit tak základy pro možný nárys humanistického hédonismu. Ve druhé části potom práce nabízí sérii kroků, jejichž realizace má člověku umožnit prožívat pravou slast, eliminovat strasti.

The diploma thesis discusses the relationship between humanism and hedonism. However, its main objective is not to explain the terms in their summarized historical relatedness but to point out their internal coherence. The fundamental issue the thesis deals with is the fact that sentient beings suffer from sorrow. Enumerating the reasons why it is important to search for a solution would be a waste of our reader's time. It is necessary to understand that we don't expect empirical science to solve the problem since - despite the enthusiasm significant for this modern period - has not introduced any relief from sorrow. Here comes the opportunity for philosophy and, eventually, ethics. In its first part the thesis maps out the context of humanism and hedonism, studies their apparent as well as hidden nature, and lays the conceivable foundations of humanistic hedonism. The following section suggests a set of particular steps. Adhering to these instructions makes it possible to experience delight and to eliminate sorrow.