Vliv americké zahraniční politiky na palestinsko-izraelský konflikt v letech 1989 až 1997
The influence of American foreign policy on the Palestinian-Israeli conflict between the years 1989-1997
bachelor thesis (DEFENDED)
View/ Open
Permanent link
http://hdl.handle.net/20.500.11956/67183Identifiers
Study Information System: 126490
Collections
- Kvalifikační práce [17123]
Author
Advisor
Referee
Bečka, Jan
Faculty / Institute
Faculty of Social Sciences
Discipline
International Area Studies
Department
Department of North American Studies
Date of defense
16. 6. 2014
Publisher
Univerzita Karlova, Fakulta sociálních vědLanguage
Czech
Grade
Excellent
Keywords (Czech)
Palestinsko-izraelský konflikt, americká zahraniční politika, mírový procesKeywords (English)
Palestinian-Israeli conflict, American foreign policy, Peace processCílem práce je komparovat G. H. W. Bushovu a W. J. Clintonovu zahraniční politiku v rámci izraelsko-palestinského mírového procesu mezi lety 1989 až 1997. Práce se tak věnuje především období Madridské mírové konference a uzavření dohod z Osla. První dvě kapitoly se zaměřují na základní a klíčové aspekty jak Bushovy, tak Clintonovy blízkovýchodní politiky. Třetí kapitola je poté komparací jejich zahraničních politik ve třech základních oblastech. Jedná se o komparaci jejich aktivního a pasivního přístupu uplatňovaného jak při zajišťování mírových rozhovorů, tak při jejich průběhu; komparaci jejich přístupu k izraelské politice budování osad, která představovala hlavní překážku mírových rozhovorů a komparaci vztahu Bushovy i Clintonovy administrativy k rezolucím č. 242 a 338, které tvoří základ pro řešení palestinsko-izraelského konfliktu. Závěr práce se věnuje výsledkům komparace, ze kterých vyplývá, že se Bushova zahraniční politika ukázala být ve sledovaném období úspěšnější.
The aim of this paper is to compare G. H. W. Bush's and W. J. Clinton's foreign policy within the framework of Palestinian-Israeli peace process between the years 1989 and 1997. Therefore, this thesis focuses especially on the Madrid Peace Conference and Oslo agreements. First two chapters deal with basic, yet crucial, aspects of both Bush's and Clinton's Middle Eastern Policy. Third chapter afterwards compares above mentioned policies in three different fields. Firstly, it compares their active and passive approaches applied both in order to arrange peace talks and facilitate them later on. Secondly, it contrasts their different attitudes towards Israeli's settlement building policy. Lastly, it compares their approaches towards UN SCR 242 and 338. In Conclusion, results of this research show that Bush's foreign policy has proved to be, in the researched period, more effective.