Interakce rostlin a hmyzu ve spodním miocénu střední Evropy v paleoklimatologických a paleoekologických souvislostech

Abstract

The paleoecology of plant - arthropod herbivory associations constitute very important source of knowledge about the phylogeny and co-evolution of both groups. The traces of herbivory interactions between plants and arthropods on the fossil leaves are preserved as so called damaged types (DTs) clustered into distinct functional feeding groups (FFGs). The diversity and frequency of these damage traces also seem to have been strongly influenced by environmental and climatic conditions. This research has been focused on rich fossil plant assemblages from the area of the Most Basin in the north-western Bohemia. The undergoing work has comprised the diagnosis of the individual damages on the basis of their specific morphological traits as their number, size, shape and distributional pattern on the leaf surface. The next issue has involved the statistical analyses concerning the differences in the frequency and diversity of the types of damage and functional feeding groups between two separate fossiliferous layers, namely those of the stratigraphically older Bílina Delta and younger Břešťany Clay. Significant differences were confirmed in this regard, especially in connection with achieved frequency and proportional occurrences of distinct functional feeding groups in the Bílina Delta. The galls were the...

Paleoekologie vzájemných vztahů členovců a rostlin a jejich trofických asociací představuje velmi významný zdroj znalostí o fylogenezi a koevoluci obou skupin. Fosilní stopy herbivorie členovců na fosilních listech jsou zachovány ve formě tzv. typů poškození (Damage Types), seskupených do odlišných funkčně potravních skupin (FFGs). Rozmanitost a četnost tohoto typu interakcí byly v minulosti výrazně ovlivněny okolními environmentálními a klimatickými podmínkami. Tato studie byla zaměřena na bohaté paleobotanické soubory z oblasti mostecké pánve v severozápadních Čechách. Výzkum zahrnoval diagnózu jednotlivých typů poškození na základě jejich specifických morfologických znaků, počtu, velikosti, tvaru a rozmístění na povrchu listů. Poté následovalo statistické zpracování, které se zaměřilo zejména na rozdíly v četnosti a rozmanitosti typů poškození a funkčně potravních skupin mezi dvěma na sebe navazujícími fosiliferními celky, jmenovitě staršími uloženinami bílinské delty a stratigraficky mladšími břešťanskými jíly. V tomto směru byly potvrzené významné rozdíly, které se týkaly zejména vyšší četnosti a proporcionálního výskytu odlišných funkčně potravních skupin dosažených v souboru bílinské delty. Jedinou výjimkou byla tvorba hálek, která dosahovala v souboru břešťanských jílů až čtyřnásobně vyšší...