Expertní vědění politických stran v oblasti vzdělávací politiky

Abstract

Political parties are no more simply mediators between the civic society and state. It is also expected, that they are capable to product such solutions, that are based on expert knowledge and could be applied responsibly. The educational policy is one of the traditional parts of public policy, which requires complex and long-term solutions. The sources of expertise of political parties play a key role in form of knowledge and information required for such responsible decisions. Many remits same as financing of primary and secondary education were delegated from state control to regional administration due to administrational reform. The increase of power assumes expansion of expertise of political parties on regional level. The paper is focused on sources of expert knowledge of political parties (ČSSD, KSČM, TOP 09) in Prague. It describes mechanisms of generating expert knowledge for educational policy, mostly the character and nature of work of regional expert commissions. Who are the members of these commissions? What is their source of being experts? What kinds of information they work with? How is their work applied in a practice? These are the main questions of this study.

Politické strany dnes již neplní pouze funkci prostředníka mezi občanskou společností a státem. Očekává se od nich také, že budou produkovat taková řešení problémů, která se zakládají na odborných znalostech a lze je odpovědně aplikovat. Právě vzdělávací politika je jednou z těch tradičních oblastí politiky, které vyžadují komplexní, dlouhodobá řešení. Expertní zázemí politických stran hraje významnou roli při vytváření potřebného vědění a informací pro taková politická rozhodnutí. V souvislosti s reformou veřejné správy došlo k přenosu mnohých kompetencí a také financování primárního a sekundárního školství ze státní správy na úroveň krajů. Nárůst kompetencí na regionální úrovni předpokládá také rozvoj regionálního odborného zázemí politických stran. Práce se konkrétně zabývá zdroji expertního vědění pražských politických stran (ČSSD, KSČM a TOP 09). Popisuje způsoby, jakými strany získávají odborné znalosti pro tvorbu vzdělávací politiky, zejména charakter a povahu práce krajských odborných komisí. Jací aktéři v nich působí? Na základě čeho jsou považováni za odborníky? S jakými zdroji odborných informací pracují? Jak se uplatňují výsledky jejich práce? Na tyto otázky se práce snaží odpovědět.