Slavjanofilství a slavjanofilské paradigma v ruské filosofii 19. století.
Slavophilism and Slavophil paradigm in Russian philosophy of the 19th century.
rigorózní práce (UZNÁNO)
Zobrazit/ otevřít
Trvalý odkaz
http://hdl.handle.net/20.500.11956/60423Identifikátory
SIS: 132721
Kolekce
- Kvalifikační práce [23753]
Autor
Vedoucí práce
Konzultant práce
Příhoda, Marek
Fakulta / součást
Filozofická fakulta
Obor
Východoevropská studia se specializací rusistika
Katedra / ústav / klinika
Ústav východoevropských studií
Datum obhajoby
10. 1. 2013
Nakladatel
Univerzita Karlova, Filozofická fakultaJazyk
Čeština
Známka
Uznáno
Mgr. Hanuš NYKL, Ph.D. SLAVJANOFILSTVÍ A SLAVJANOFILSKÉ PARADIGMA V RUSKÉ FILOSOFII 19. STOLETÍ Abstrakt Rigorózní práce se zabývá postavením slavjanofilství v rámci ruské filosofie 19. století. Je v ní kriticky analyzován fenomén slavjanofilství a popsány hlavní motivy myšlení nejvýznamějších teoretiků hnutí A. Chomjakova a I. Kirejevského. Slavjanofilství charakterizuje jako specifické myšlenkové paradigma, které se opírá o tři základní motivy - představu organické celistvosti, náboženství jako základní faktor a autonomie entit. Ukazuje další vývoj tohoto paradigmatu v ruském myšlení 19. století na příkladu A. Grigorjeva, N. Strachova, N. Danilevského, K. Leonťjeva a V. Solovjova. Poukazuje na další existenci tohoto paradigmatu v dalším vývoji ruského myšlení
Mgr. Hanuš NYKL, Ph.D. Slavophilism and Slavophil paradigm in Russian philosophy of the 19th century Abstract The PhDr. dissertation concerns position of the Slavophilism within Russian philosophy of the 19th century. The Slavophil phenomenon is critically analyzed and main principles of most significant theoreticians such as A. Khomiakov and I. Kireevsky are described. The Slavophilism is characterized as specific intellectual paradigm based on three major grounds - organic wholeness concept, religion as a basic factor and autonomy of entities. It shows following evolution of this paradigm in Russian mind of the 19th century in case of A. Grigoriev, N. Strakhov, N. Danilevsky, K. Leontiev and V. Soloviev. The other existence of the paradigm in other development of Russian mind is pointed out.