Za hranicami fikčného rozprávania

Abstract

My thesis examines the nature of contemporary fictional narration and explores its relations to other types of narration - mainly texts where educational or informative function prevails over the aesthetic one. The whole work is divided into four parts. The first part is theoretical; it sets up basic areas of interest and names methods, tools and models that will be tested on selected examples from Slavonic literatures. The second part analyses spatial and temporal relations of fictional narrative. Chapter 2.1 treats time and space in a novel mostly from the compositional point of view (based on the example of Sasha Sokolov's A School for Fools), while in the next chapter, focusing on ideational interconnections between literary and social- political utopias, both fictionality and temporality are understood more broadly than mere narrative categories: they serve as certain points of connection between the immanent occurrence of meaning in the "world of text" and its historical background. The third part continues in this direction, only what we mean by context here is not the collective historical background, but an individual sphere of everyday life. Our focus switches to two genres standing on the boundary of literary fiction and non-fiction - personal correspondence and a travel journal (travelogue). The...

Disertační práce nahlíží různorodé podoby současného uměleckého vyprávění a zkoumá jeho vztah k jiným typům narace - zejména k textům, ve kterých nad estetickou funkcí převažuje funkce poznávací či informační. Práce je rozdělená do čtyř částí. První část je teoretická, vytyčují se v ní základní problémové okruhy a pojmenovávají se metody, nástroje a modely, o které se budu v práci opírat a ověřovat jejich použitelnost na vybraných příkladech ze slovanských literatur. Druhá část sleduje problematiku časoprostoru fikčního vyprávění, přičemž v kapitole 2.1 analyzuji románový čas a prostor převážně z kompozičního hlediska (na příkladu románu Saši Sokolova Škola pro hlupáky), zatím co v následující kapitole, věnované ideovému prolínání literárních a sociálně-politických utopií, se fikčnost a temporalita chápou šíře než jen jako výhradně narativní kategorie: fungují jako styční plochy mezi imanentním významovým děním "světa textu" a jeho historickým pozadím. Třetí část pokračuje ve vytyčeném směru, pouze jako kontext se tu již nepojímá nadosobní historické pozadí, ale individuální sféra praktického života, každodennosti. Předmět zkoumání zde tvoří dva žánry na pomezí umělecké literatury a faktografie - intimní korespondence a cestopisné zápisky. Poslední část se soustřeďuje na některé osobitosti jazykového...