Realita jako já, věc a jejich relace
Reality as Self, Thing and Their Relation
bakalářská práce (OBHÁJENO)
Zobrazit/ otevřít
Trvalý odkaz
http://hdl.handle.net/20.500.11956/57694Identifikátory
SIS: 97035
Kolekce
- Kvalifikační práce [22841]
Autor
Vedoucí práce
Oponent práce
Karásek, Jindřich
Fakulta / součást
Filozofická fakulta
Obor
Filozofie
Katedra / ústav / klinika
Ústav filosofie a religionistiky
Datum obhajoby
4. 6. 2013
Nakladatel
Univerzita Karlova, Filozofická fakultaJazyk
Čeština
Známka
Výborně
Klíčová slova (česky)
já, věc, vztah, substance, vědomí, Hegel, Berkeley, SpinozaKlíčová slova (anglicky)
self, thing, relation, substance, consciousness, Hegel, Berkeley, SpinozaSmyslem práce je zachycení vývoje novověké filosofie směrem k filosofii "moderní" na základě subjekt-objektové problematiky, jež je považována a vykázána za ontologicky zcela fundamentální. Zachycení tohoto vývoje je ilustrováno z důvodu hlubšího vyjasnění smyslu a významu moderního myšlení. Ontologie novověké filosofie je bytostně určena skrze kategorie subjektu a objektu, já a věci. Nejvšeobecnější povaha této ontologie spočívá v předmětu fixace reality, kterým je buď já, věc či obojí. Pojem já a věci je v práci představen ve své totalitě prostřednictvím krajních pozic dvou novověkých myslitelů. Demonstrací krajní filosofie subjektu je Berkeley. Demonstrací krajní filosofie objektu Spinoza. Na základě explikace jejich ontologie se explikuje obecná povaha novověké ontologie. Konec novověké ontologie a její přechod v ontologii "moderní" se děje skrze rekonstrukci subjekt-objektové figury. Autorem této rekonstrukce je Hegel. Realita nyní není kladena do subjektu ani do objektu, ale do jejich vzájemné relace.
The meaning of this work is to grasp the development of early-modern philosophy into "modern" philosophy on the basis of the subject-object issue, which is considered and demonstrated as ontologically entirely fundamental. The expression of this development is illustrated for reason of deeper clarification of the sense and meaning of modern philosophy. The ontology of early-modern philosophy is essentially determined through the categories of subject and object, self and thing. The most universal nature of this ontology is based on object of reality fixation which is self, thing, or both. The notions of self and thing are in this work introduced in their totality through the extreme positions of two early-modern philosophers. The demonstration of the extreme philosophy of the subject is Berkeley. The demonstration of the extreme philosophy of the object is Spinoza. On the basis of explication of their ontology is explicated the universal nature of early-modern ontology. The end of early-modern ontology and its transition into "modern" ontology happens through the reconstruction of the subject-object figure. The author of this reconstruction is Hegel. Reality is now placed neither into the subject neither into the object, but into their mutual relation.