Vybrané principy normativního prostředí upravující práci novinářů v Turecké republice se zaměřením na § 301 tureckého zákoníku

Abstract

The right to freedom of expression is one of the essential rights of every democratic society. If Turkish republic becomes part of the European Union, which stands for a symbol of observance of the human rights and freedoms, it will have to prove in line with the accession talks its ability to transform the unkind working environment of the Turkish journalists to an environment, which would actually correspond with the European standards. The analysis of the article 301 factors only a fraction in the large field of Turkish journalism. However, this study is concerned with the general development of the existence of the article 301, which prohibits public denigration of the Turkish nation, the Republic or the state and security organizations. There are particular amendments of this article observed, also partial court cases of the accused journalists as well as the impact of the article 301 on the perception and behavior of the Turkish nationalists who attack the journalists prosecuted under the article 301, all this in the name of protection of the Republic. This study also points out how the article 301 is being treated and understood by the European institutions for the human rights, or by the European Union alone. Through the article 301 the different nature of the Turkish republic is...

Právo na svobodu projevu je jedním ze základních práv každé demokratické společnosti. Pokud se Turecká republika stane součástí Evropské unie, jakéhosi symbolu dodržování lidských práv a svobod, bude muset v rámci předvstupních rozhovorů prokázat svou schopnost přetvořit nevlídné prostředí práce tureckých novinářů na takové, které by odpovídalo evropským standardům. Analýza paragrafu 301 zohledňuje pouhý zlomek problému na rozsáhlém poli turecké žurnalistiky. Tato studie se však zabývá celkovým vývojem existence paragrafu 301, který zakazuje veřejné hanobení tureckého národa, republiky či státních a bezpečnostních složek. Jsou sledovány jednotlivé novelizace tohoto paragrafu, dílčí soudní procesy obžalovaných novinářů a dopad paragrafu 301 na vnímání a chování tureckých nacionalistů, kteří ve jménu ochrany republiky útočí na novináře stíhané dle tohoto paragrafu. Studie rovněž poukazuje na uchopení problematiky paragrafu 301 evropskými institucemi pro ochranu práv a svobod lidí, potažmo Evropskou unií. Skrze paragraf 301 je rovněž zdůrazněna rozdílná povaha Turecké republiky oproti státům EU, kdy jsou vlastenecky laděná zákonná opatření pouhým vyústěním typického tureckého charakteru.