Náboženská otázka jako faktor desintegrace Polsko-Litevské unie
Religious question as a factor of disintegration of the Polish-Lithuanian Commonwealth
diplomová práce (OBHÁJENO)
Zobrazit/ otevřít
Trvalý odkaz
http://hdl.handle.net/20.500.11956/54813Identifikátory
SIS: 110235
Kolekce
- Kvalifikační práce [23740]
Autor
Vedoucí práce
Oponent práce
Picková, Dana
Fakulta / součást
Filozofická fakulta
Obor
Historie
Katedra / ústav / klinika
Ústav světových dějin
Datum obhajoby
11. 9. 2013
Nakladatel
Univerzita Karlova, Filozofická fakultaJazyk
Čeština
Známka
Výborně
Klíčová slova (česky)
Polsko-litevská unie, Náboženství, Konfesionalizace, Reformace, Šlechta, Kolektivní identity, RekatolizaceKlíčová slova (anglicky)
Polish-Lithuanian Commonwealth, Religion, Confessionanalisation, Nobility, Collective identities, RecatholisationPráce se zabývá fungováním multikonfesijní společnosti v Polsko-litevské unii první poloviny 17. století. Hlavní pozornost je věnována konfliktům, které náboženství mezi elitami vyvolávalo. Ty jsou analyzovány z pohledu kolektivních identit, hlavní cílovou skupinu analýzy tvoří nejvyšší politická elita země. Na příkladu magnátů z Litvy i Ukrajiny je ukázán vztah, jaký k sobě v jednání elit během období po roce 1648 zaujímaly mocenský pragmatismus, různé kolektivní identity a z nich vyplývající loajality v době politické krize. Zabývám se otázkou, jak se náboženství projevovalo ve formování politických táborů. Docházím při tom k závěru, že náboženství bylo důležitým faktorem ve vyvolávání konfliktů i ve formování politiky, magnátskou společnost však nelze vidět rozdělenou podle konfesních táborů. Odlišné náboženství hrálo důležitou roli v případě, že splynulo s dalšími kolektivními identitami, jako je třídní, zemská či národní. To byl případ konfliktu na Ukrajině.
The major purpose of this study is to analyze principles of the multiconfessional society in the early modern Polish-Lithuanian Commonwealth. I focus mainly on conflicts between elites of the different religion which I analyze through the concept of collective identities. The main target group of the analysis is the highest political elite of the Commonwealth. Through examples of the leading magnates from Lithuania and Ukraine I show the relation between different collective identities, loyalties and political pragmatism in the time of political crisis after the year 1648. My question is, how far different religion influenced formation of the political camps and behaviour of magnates in this age. I conclude that religion was an important factor in forming of the opposition groups and conflicts but one can not see the magnate society strictly devided between confessional groups. The different religion played an important role if it merged with other collective identities such as class, regional or national identity. This was the case of the conflict in Ukraine.