Vliv změněné funkce autofagosomů na patofyziologii Huntingtonovy choroby .
Role of modified autophagosomal function in patophysiology of Huntington's disease.
diplomová práce (OBHÁJENO)
Zobrazit/ otevřít
Trvalý odkaz
http://hdl.handle.net/20.500.11956/54341Identifikátory
SIS: 117935
Kolekce
- Kvalifikační práce [19114]
Autor
Vedoucí práce
Oponent práce
Sládková, Jana
Fakulta / součást
Přírodovědecká fakulta
Obor
Buněčná a vývojová biologie
Katedra / ústav / klinika
Katedra buněčné biologie
Datum obhajoby
12. 9. 2013
Nakladatel
Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakultaJazyk
Čeština
Známka
Výborně
Klíčová slova (česky)
Huntingtonova choroba, makroautofagie, LC3, p62Klíčová slova (anglicky)
Huntington's disease, macroautophagy, LC3, p62Huntingtonova choroba, neurodegenerativní autozomálně dominantně děděné onemocnění, působí na buňku hned několika toxickými mechanismy. Jedním z nich je hromadění proteinových agregátů v cytoplazmě buňky, což může být problém zejména pro dlouhožijící buňky, jako jsou neurony. Autofagie (konkrétně makroautofagie) je důležitou katabolickou drahou, která má zásadní význam pro přežití buňky. Pokud by byla autofagie plně funkční, měla by proteinové agregáty eliminovat a tím snižovat toxický dopad nemoci na buňku. Ze studií této problematiky ovšem vyplývá, že se v autofagické dráze objevují defekty, zřejmě při pohlcování cytoplazmatického obsahu autofagosomem. V této práci jsem využila transgenní prasečí model Huntingtonovy choroby pro ověření hypotézy chybného fungování autofagické dráhy u jedinců trpících touto chorobou. Na mesenchymálních kmenových buňkách jsem prostřednictvím sledování markerových proteinů LC3 a p62 testovala reakci autofagie na různé způsoby umělé stimulace, přičemž se ošetření buněk chloridem amonným prokázalo jako nejefektivnější. Dále jsem na několika různě starých skupinách prasat sledovala vliv věku na funkci autofagie, zde se však neprojevily žádné signifikantní změny a to ani s ohledem na genotyp testovaných zvířat. Měla jsem možnost sledovat hladiny proteinů i na tkáních několika...
Huntington's disease, an autosomal dominant neurodegenerative disease, affects the cell in several toxical ways. One of them is accumulation of protein aggregates in cytoplasma, which could become a serious problem especially for long-lived cells such as neurons. Autophagy (macroautophagy) is an important catabolic pathway, crucial for cell survival. If fully functional, it should eliminate protein aggregates and reduce the toxic effect on the cell. However, recent works show that this pathway might be defective, most probably in the cytoplasmic cargo recognition. In my work I used a transgenic miniature pig model of Huntington's disease to verify the hypothesis of autophagical dysfunction in individuals suffering from Huntington's disease. I studied levels of autophagosomal markers - LC3 and p62 in mesenchymal stem cells after different autophagy stimulation treatments, and ammonium chloride was found the most effective. In addition I evaluated the effect of age of the animals on autophagic function, but no significant changes were identified, even if animal genotype was considered. Moreover I had an opportunity to study proteins levels in three porcine brain tissues - cortex, cerebellum and striatum. Even though there is no significant diference, we can observe a trend of LC3 II and p62 increase in...