Příprava expresních vektorů a virových mutant pro studium minoritních strukturních proteinů polyomavirů
Preparation of expression vectors and virus mutants for studies of the minor structural proteins of polyomaviruses.
diploma thesis (DEFENDED)
View/ Open
Permanent link
http://hdl.handle.net/20.500.11956/52807Identifiers
Study Information System: 118219
Collections
- Kvalifikační práce [19109]
Author
Advisor
Referee
Šroller, Vojtěch
Faculty / Institute
Faculty of Science
Discipline
Genetics, Molecular Biology and Virology
Department
Department of Genetics and Microbiology
Date of defense
11. 6. 2013
Publisher
Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakultaLanguage
Czech
Grade
Excellent
Keywords (Czech)
polyomavirus, myší polyomavirus, polyomavirus karcinomu Merkelových buněk, minoritní proteiny, VP2, VP3Keywords (English)
polyomavirus, mouse polyomavirus, Merkel cell polyomavirus, minor proteins, VP2, VP3Polyomaviry jsou malé neobalené DNA viry infikující ptáky a savce, včetně člověka. Jejich kapsida je tvořena hlavním kapsidovým proteinem VP1 a dvěma minoritními kapsidovými proteiny VP2 a VP3. Důležitou funkcí minoritních proteinů je pravděpodobně zprostředkování dopravy virového genomu do jádra buňky, aby mohlo dojít k úspěšné replikaci viru. Proteiny VP2 a VP3 myšího polyomaviru a viru SV40 mají schopnost vázat a perforovat buněčné membrány a má se za to, že právě tato jejich vlastnost pomáhá dopravit virový genom do jádra. V rámci této práce byly připraveny plasmidy pro produkci a vizualizaci minoritních kapsidových proteinů polyomaviru karcinomu Merkelových buněk v savčích buňkách. Tyto proteiny se svými sekvencemi výrazně liší od minoritních proteinů ostatních lidských polyomavirů i příbuzného myšího polyomaviru. Při jejich samostatné produkci v buňkách se ukázalo, že na rozdíl od proteinů VP2 a VP3 myšího polyomaviru nevykazují zřetelnou afinitu k membránám. Druhým cílem této práce byla příprava mutant myšího polyomaviru s delecemi v hydrofobních doménách proteinů VP2 a VP3, které by měly být zodpovědné za výše zmíněné membránové interakce. Tyto mutanty nebyly infekční, ale ztráta infektivity může souviset s celkovým ovlivněním produkce pozdních proteinů viru a nejen s funkcí těchto domén jako takových.
Polyomaviruses are small non-enveloped DNA viruses infecting birds and mammals, including human. Their capsid consists of the major capsid protein, VP1, and two minor capsid proteins, VP2 and VP3. The VP2 and VP3 proteins are supposed to have an important function in the transport of viral genome into the cell nucleus, which is a key step to facilitate viral replication. VP2 and VP3 proteins of mouse polyomavirus and SV40 have an ability to bind and disrupt cellular membranes. This feature is believed to be involved in the transport of viral genome into the nucleus. Plasmids carrying genes of the minor capsid proteins of Merkel cell polyomavirus were prepared in order to produce and visualize these proteins in mammalian cells. These proteins are known to have very unusual sequences compared to other human polyomaviruses or related mouse polyomavirus. When produced alone, the minor capsid proteins of Merkel cell polyomavirus did not significantly interact with cellular membranes, unlike the minor proteins of the mouse polyomavirus. The second goal of this work was to prepare mouse polyomavirus mutants with deletion in hydrophobic domains of VP2 and VP3 proteins. These domains are likely responsible for the mentioned membrane interactions. Prepared mutants were non-infectious. The loss of infectivity was not...
Citace dokumentu
Metadata
Show full item recordRelated items
Showing items related by title, author, creator and subject.
-
Vlastnosti a funkce agnoproteinu polyomavirů
Defence status: DEFENDEDZosinčuková, Tereza (Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, 2019)Date of defense: 9. 9. 2019Čeleď pouze několik málo proteinů. Mezi tyto proteiny patří velký a malý T antigen a dále 2 až 3 strukturní proteiny označované jako VP1, VP2 a VP3. Někteří zástupci čeledi lidských polyomavirů je agnoprotein přítomen u ... -
Minoritní strukturní proteiny polyomavirů: Vlastnosti a interakce s buněčnými strukturami
Defence status: DEFENDEDVinšová, Barbora (Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, 2016)Date of defense: 13. 9. 2016I když jsou polyomaviry intenzivně zkoumány více než 60 let, stále není dostatečně objasněna role minoritních strukturních proteinů VP2 a VP3 v některých důležitých krocích životního cyklu viru, a to zejména jejich úloha ... -
Studium interakcí hlavního strukturního proteinu polyomavirů se strukturami hostitelských buněk
Defence status: DEFENDEDMrkáček, Michal (Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, 2018)Date of defense: 14. 9. 2018The main structural protein VP1 is the product of late polyomaviral genes and it is the largest and the most abundant protein of the whole polyomaviral capsid. Because of the low coding capacity of the polyomaviral genomes, ...