Revoltující člověk v próze Graciliana Ramose

Abstract

Hlavní cílem předkládané práce je poukázat na spřízněnost tvorby brazilského spisovatele Graciliana Ramose (1892-1953) s francouzským filozofem a literátem Albertem Camusem (1913-1961). Konkrétně se v ní zaměřujeme na motiv camusovské revolty ve třech Ramosových prozaických dílech, a to Vyprahlých životech (1938), Úzkosti (1936) a Statku São Bernardo (1933). V první části diplomové práce jsou nejprve stručně představeny literární a filozofické charakteristiky existencialismu. První kapitola je zasvěcena objasnění Camusova přínosu filozofii existence a jeho konceptu revolty, a to na základě analýzy jak jeho filozofických děl, tak beletristických. Následující kapitola se zaměřuje na představení životní a literární dráhy Graciliana Ramose. Poté se již věnujeme třem výše uvedeným Ramosovým prózám ve snaze nahlédnout v nich některá existenciální témata, jakými jsou pocit osamocení, úzkosti, vzpoura vůči společnosti a jež všechny (tu více, tu méně) propojuje motiv neschopnosti vzájemného porozumění.

The main objective of this research is to study the affinities between Brazilian writer Graciliano Ramos (1892-1953) and French philosopher and writer Albert Camus (1913-1961). More precisely, we tend to explores the reflections of camusian revolt in three Ramos' prose works: Barren Lives (1938), Anguish (1936) and São Bernardo (1933). The literary and philosophical direction of existentialism is outlined at the beginning of the thesis. Therefore, the first chapter is devoted to an explanation of Camusian existentialism and his philosophical concept of revolt, not only in his philosophical works, but also in his novels. The subsequent chapter focuses on the life and work of Graciliano Ramos. Thereafter the three aforementioned Ramos' novels are analyzed in order to uncover in them motives of existentialism solitude, anguish, revolt against society ─ all of the more or less interlinked by the problem of incommunicability. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)