Vliv judikatury Evropského soudu pro lidská práva na právní systém Ruské federace

Abstract

Jedním z klíčových problémů diskutovaným po několik posledních let v souvislosti s činností Evropského soudu pro lidská práva je velké množství individuálních stížností, pro jejichž efektivní řešení soud dlouhodobě nedisponuje dostatečnou kapacitou. Velkou část případů, jimiž je ESLP zatížen, tvoří tzv. repetitive cases neboli opakující se stížnosti. Základním východiskem práce je analyzovat prostředky, které má Evropský soud pro lidská práva v současné době k dispozici a to, do jaké míry tyto prostředky mohou ovlivnit národní právní řád a judikaturu vnitrostátních soudů. Reformy problematických institutů na národní úrovni realizované v důsledku rozhodnutí ESLP mohou do budoucna vyloučit příliv analogických případů k tomuto nadnárodnímu soudnímu orgánu. Proces vlivu judikatury ESLP na národní právní systémy bude analyzován na příkladu Ruské federace, která v současnosti drží prvenství v počtu individuálních stížností, které byly k ESLP podány.

One of the key issues discussed over the last few years in connection with the ECHR is a large number of individual applications lodged to the court although the court does not have sufficient capacity to resolve them. The majority of the cases falls into category of so- called repetitive cases. This thesis aims to identify the tools, ECHR disposes of, and to what extent those tools may affect national legislation and case law of national courts. Reforms of problematic institutes at the national level implemented as a result of the ECHR decisions are able to exclude the future influx of repetitive cases to this transnational judicial authority. The process of the influence of ECHR case law on national legal systems is analyzed on the example of Russian Federation, which currently holds the first place regarding the number of individual applications that have been filed with the ECHR.