Sport a olympijské hnutí v zemích Visegrádu a jejich transformace v postkomunistické éře

Abstract

The thesis analyzes the development and status of the Olympic Movement in the Visegrad countries and makes the mutual comparison of it in these countries. History of development of modern sport since its inception, including interest in the nascent Olympic Movement in these countries, has similar features. Especially after the onset of communism the Czech and Slovak Republics, Hungary and Poland, went, not only in sport, through similar developments. This area was "united" and its management has pursued state organization, which claimed to control all branches of sport. After the fall of the communist regime awaited new challenges for sport. Sport had to at least partially replace state funding for alternative sources, build it's own structures, set up relationships between subjects of sports scene, establish the place in these relations and structures of the Olympic Committee or influence the legislative framework for their own effect. During the research it became clear that understanding the development of sport and the Olympic Movement after the fall of communism is not possible without a thorough description of the situation in the region after the Second World War and the emergence of communist regimes in the countries of the future Visegrad Four. Therefore, the original intention, working primarily...

Práce se zabývá analýzou vývoje a stavu olympijského hnutí v zemích Visegrádu a vzájemnou komparací jednotlivých zemí. Historie vývoje moderního sportu již od jeho počátků, včetně zájmu o rodící se olympijské hnutí, má v těchto zemích podobné rysy. Především po nástupu komunismu procházely dnešní Česká a Slovenská republika, Maďarsko a Polsko nejen v oblasti sportu podobným vývojem. Tato oblast byla "sjednocena" a její řízení vykonávala státní střešní organizace, která si nárokovala řídit všechna odvětví sportu. Olympijské výbory, jejichž existenci bylo nutné zachovat pro možnost přihlašování sportovců na olympijské hry, byly de facto těmto úřadům podřízeny a spojovala je s nimi i jistá "personální unie", v jejímž rámci s nadřízeným úřadem sdílely předsedu. Po pádu komunistického režimu čekaly sport nové výzvy. Musel se vymanit se státního sevření, zároveň však alespoň zčásti nahradit státní zdroj financování zdroji alternativními, vybudovat si vlastní struktury, nastavit vztahy mezi jednotlivými subjekty sportovní scény, stanovit místo, které v těchto vztazích a strukturách bude náležet olympijskému výboru, či ovlivnit legislativní rámec pro vlastní působení. V průběhu výzkumu se však ukázalo, že pochopení vývoje sportu a olympijského hnutí po pádu komunismu není možné bez důkladného popisu situace v této...