Awakened land: Uyghur ideas of nation and nationalism, 1889-1949

Abstract

The dissertation examines evolution of intellectual ideas of nation and nationalism of Uyghurs, a Turkic nation inhabiting today's Xinjiang Uyghur Autonomous Region in northwestern China, throughout the period from 1880s to 1949. Primary sources of the research are texts written by Uyghur intellectuals throughout the period, in particular historiography works, poems, journalistic articles, memoires, political essays and propaganda pamphlets. Most of the sources have not been previously researched, the dissertation therefore presents new information and conclusions. The perceptions of nation and nationalism in the sources are also juxtaposed to several general authoritative approaches to nation-formation processes, such as those of Benedict Anderson, Ernst Gellner, Anthony Smith, Miroslav Hroch and John Breuilly. Based primarily on the criteria of historical chronology and content of the respective sources, the dissertation is structured into four empirical chapters. The first chapter examines perceptions of communal identity in late imperial period and illustrates that although at this stage Xinjiang Turkic intellectuals perceived their community as a clearly defined group, its communal interest did not outweigh interests of numerous local and social sub-groups. The second chapter outlines the transfer of...

Disertační práce zkoumá vývoj intelektuálních představ národa a nacionalismu u Ujgurů, turkického národa obývajícího dnešní Ujgurskou autonomní oblast Xinjiang v severozápadní Číně, v období od 80. let 19. století do roku 1949. Primárními prameny výzkumu jsou texty napsané ujgurskými intelektuály v průběhu zkoumaného období, zejména dějepisecká díla, básně, články v časopisech, paměti, politické eseje a propagandistické letáky. Většina pramenů nebyla v minulosti podrobena zkoumání, práce tedy přichází s množstvím nových informací i závěrů. Představy o národě a nacionalismu v pramenech jsou také srovnány s několika obecně autoritativními teoretickými přístupy k národotvorným procesům, prezentovanými například ve studiích Benedicta Andersona, Ernsta Gellnera, Anthonyho Smithe, Miroslava Hrocha a Johna Breuillyho. Práce je členěna především podle kritérií chronologické posloupnosti a obsahu jednotlivých pramenů do čtyř obsahových kapitol. První kapitola se zabývá představami společné identity v pozdně císařském období a ukazuje, že ačkoli v této fázi xinjiangští turkičtí intelektuálové vnímali svoje společenství jako jasně definovanou skupinu, jejich společný zájem nepřevažoval nad zájmy četných místních a společenských podskupin. Druhá kapitola nastiňuje transfer myšlenky ujgurského národa z pokrokových...