Mlčenlivě naslouchat vlastnímu bytí: Souvislost tělesných pocitů a smyslu v rané filosofii M. Heideggera

Abstract

Title: Silently listen to one's own being: Relationship of bodily sensations and sense in the early philosophy of M. Heidegger Author: Bc. Filip Žitník Department: Department of general anthropology, FHS - UK Supervisor: Mgr. Ing. arch. Marie Pětová, Ph.D. Abstract: Master thesis Silently listen to one's own being: Relationship of bodily sensations and sense in the early philosophy of M. Heidegger deals with the question of possibility of discussing the motive of body and bodily sensations within the framework of M. Heidegger's fundamental ontology and finding a relationship between bodily sensations and sense within this conception. The first part of the thesis demonstrates through the exposition of worldhood as the existential trait of Dasein that Dasein as ,being in the world' is necessarily bodily being, otherwise the world which is the whole of references would disintegrate. The second part reveals the necessity to conceive the bodily sensations in relation to state-of-mind (Befindlichkheit) as a fundamental trait of this being and not as the mere concomitant phenomenon. Thus the bodily sensation is via state-of-mind (Befindlichkheit) co-constitutive trait of original phenomenon "there" which is in its nature a temporal unity of the traits state-of mind, speech and understanding. In this way the bodily...

Název práce: Mlčenlivě naslouchat vlastnímu bytí: Souvislost tělesných pocitů a smyslu v rané filosofii M. Heideggera Autor: Bc. Filip Žitník Katedra (ústav): Katedra obecné antropologie, FHS - UK Vedoucí diplomové práce: Mgr. Ing. arch. Marie Pětová, Ph.D. Abstrakt: Diplomová práce Mlčenlivě naslouchat vlastnímu bytí: Souvislost tělesných pocitů a smyslu v rané filosofii M. Heideggera řeší otázku zda lze v rámci fundamentální ontologie M Heideggera hovořit o těle a tělesných pocitech a zda lze v tomto pojetí najít souvislost mezi tělesným pocitem a smyslem. První část práce ukazuje na základě výkladu světskosti jakožto existenciálního rysu bytí pobytu, že pobyt jakožto ,bytí ve světě' je nutně tělesný, jinak by se svět jakožto celek poukazů rozpadl. Druhá odkrývá nutnost pojímat tělesný pocit v souvislosti s rozpoložením pobytu jako fundamentální rys tohoto bytí a nikoliv pouze jako průvodní psychický fenomén. Takto je tělesný pocit prostřednictvím rozpoložení spolu-kostitutivním rysem původního fenoménu ,tu', který je temporální jednotou rysů rozpoložení, řeči a rozumění. Tímto způsobem může být tělesný pocit, pokud se k němu autenticky obrátíme jakožto k jistému rozpoložení, nositelem smyslu jako toho, do čeho se pobyt rozvrhuje. V závěru práce provedený výklad ilustruji a dokládám nástinem nejen...