Aktuální stav problematiky klasifikace klimatu

Abstract

Cílem této práce je vytvořit přehled v současnosti existujících klasifikací klimatu a prokázat závislost těchto klasifikací na použitých datech, resp. studovaném zvoleném období. V první části vycházející z rešerše dostupné literatury jsem dodržela standardní dělení klasifikací klimatu na efektivní a genetické, početnější první jsem dále rozdělila podle jejich převažujících znaků do čtyř skupin - na klimatické klasifikace (i) termické, (ii) vymezené podle vegetace, meteorologických a klimatických prvků, (iii) určené podle mezních hodnot vytvořených indexů a (iv) podle znaků krajiny. Druhá část demonstruje pomocí metody komparace vliv vybraných dat (staniční vs. gridová) na výslednou podobu klasifikace klimatu při použití publikovaných výsledků podnebných klasifikací. Dále pak, na základě online dostupných staničních dat za ČR a Německo doplněných pro starší období o excerpci z tištěných publikací, je prokázána závislost celkového výstupu z klasifikace klimatu na zvoleném období. Nejčastěji byl mezi sledovanými obdobími zaznamenán přechod z klimatického typu "Dfb" - (klimatu boreálního bez suchého období s teplým létem) - na "Cfb" - (klima mírné bez suchého období s mírným létem). Čtenář tak získá informace o složitosti problematiky vytváření podnebných klasifikací a jejich dobrém využití pro dokumentování...

The aim of this work is to create an overview of current climate classifications and to demonstrate the dependence of these classifications on the type of dataset and on the studied period. In the first part resulting from the available information in the literature the standard division of climate classifications into effective and genetic has been kept. Nevertheless, the first outnumber branch has been divided further into four groups according to their main characters: classifications (i) thermic, (ii) determined by vegetation, meteorological and climatic elements, (iii) delimited by marginal values of created indexes and (iv) based on symbols of landscape. In the second part the influence of selected data (station vs. gridded) on the resulting representation of climate classification is demonstrated using the comparative method. On the basis of station data accessible online for the Czech Republic and Germany supplemented for earlier periods by material from printed publications, the dependence of the studied period on the final output of climate classification is demonstrated. In most cases, there was a change of "Dfb" - (cold climate without dry season with warm summer) - on "Cfb" - (temperate climate without dry season with warm summer). The complexity of the issue of creating climate classifications...