Osobnost Jindřicha z Isernie z pohledu jeho epistolárních formulářù
Henricus de Isernia from the view of his epistolar dictamina
diplomová práce (OBHÁJENO)

Zobrazit/ otevřít
Trvalý odkaz
http://hdl.handle.net/20.500.11956/35092Identifikátory
SIS: 87302
Katalog UK: 990013677540106986
Kolekce
- Kvalifikační práce [23978]
Autor
Vedoucí práce
Oponent práce
Picková, Dana
Fakulta / součást
Filozofická fakulta
Obor
Historie
Katedra / ústav / klinika
Ústav světových dějin
Datum obhajoby
15. 9. 2010
Nakladatel
Univerzita Karlova, Filozofická fakultaJazyk
Čeština
Známka
Výborně
Práce se zabývá osobností a dílem italského emigranta Jindicha z Isernie (Henricus de Isernia), který piel do Prahy na zaátku sedmdesátých let tináctého století. Ve vstupních kapitolách shrnuji výsledky starího bádání, pedstavuji ars dictaminis, stedovkou teorii skládání dopis a snaím se v jejím vývoji nalézt Jindichovo místo. Jednou ze základních otázek, které práce eí je, jak se ars dictaminis dostala do ech a jakou roli hrála na dvoe Pemysla Otakara II. To úzce souvisí s Jindichovou osobností a jeho angaovanosti v ghibellinském hnutí, které také vnuji samostatnou pozornost. Nakonec se práce soustedí na nkteré kulturní otázky souboru. Jde zejména o soubor list týkajících se se Venuina paláce. Ukazuje se, e jejich význam leí v souvislosti se satiristickou antiklerikální dobovou literaturou. Tento satirický aspekt je podle veho spojuje i s nkterými dalími kusy epistoláe, jak je zcela na konci práce ukázáno.
The thesis deals with the personality and the oeuvre of Henry of Isernia (Henricus de Isernia) an Italian emigrant who came to Prague at the beginning of the seventies of 13th century. In the introductory chapters we summarize the literature dealing with the subject so far, introduce the ars dictaminis, a medieval theory of letter writing, and try to nd Henry's place in the evolution of the discipline. One of the main topic of the thesis is the question how ars dictaminis appeared in Czech lands and whether played any role on the court of Ottokar II. From this point we move our attention to the Henry's involvement in the ghibellin movement of the late 13th century. Finally, we examine the cultural aspects of selected pieces from the epistolary, namely the set of erotic dictaminas speaking about the palace of Venus. We argue that they have to be viewed as satyric a anticlerical pamphlets and we show their connection with other pieces of the epistolary.