Syntaktický vztah shody (se zvláštním zřetelem ke shodě predikátu se subjektem)

Abstract

Anotace: Tato práce se zabývá syntaktickým vztahem shody přísudku s podmětem a jejími konkrétními případy. Teoretická část práce popisuje pojem "shoda" především podle tradičního závislostního pojetí, vymezuje jej a určuje jeho šíři. Představuje rovněž možnosti odlišného úhlu pohledu na celou problematiku (např. pojetí generativní gramatiky). Součástí teoretického popisu jsou i konkrétní, složitější případy shody přísudku s podmětem, jak jsou zachyceny v gramatikách češtiny. Popis shody v současných českých mluvnicích však není v některých ohledech dostatečný. Některým typům shody se věnuje jen velice stručně, některé, které se v komunikaci vyskytují, dokonce do popisu nezahrnuje vůbec. Proto na teoretický základ navazujeme empirickým výzkumem, v němž ukazujeme, jak vypadá situace u složitějších případů shody (jedná se o několikanásobný podmět, mezi jehož členy je jiný než slučovací poměr; data jsou založena na výsledcích vyhledávání v Českém národním korpusu) a jak shodu vnímají běžní uživatelé jazyka (data jsou založena na dotazníku, který byl zadán studentům Filozofické fakulty Univerzity Karlovy). Data získaná z korpusu umožňují identifikovat tendence ve složitějších případech shody, které v příručkách nejsou vůbec zmíněny, které by se ale měly stát součástí běžného popisu této problematiky. Dotazníková...

This thesis deals with syntactic relation of subject-predicate agreement in Czech, concentrating on special cases. The theoretical part describes the term "agreement" in terms of the traditional dependency approach, presents the definition of the term and specifies its width. It describes the subject-predicate agreement from from other theoretical perspectives, too (for example generative grammar analysis etc.). The main part of this theoretical chapter contains particular cases of subject-predicate agreement, as described in Czech grammars and textbooks. However, this description does not take into account all options and variants of agreement used in everyday conversation. Therefore, we investigate the problem of agreement through an empirical survey, which serves us to identify more complex cases (multiple subject with disjunctive, adversative and compared relation between its constituents; based on the cases found in the Czech National Corpus). Another source of data comes from a questionnaire, which maps how complex agreement structures are acquired by users of the language (students of the Faculty of Arts, Charles University). The data found in Czech National Corpus enable us to specify tendencies of agreement in more complicated cases; these tendencies should be included in the grammatical...