Vid ve španělštině a češtině

Abstract

Tato práce se zabývá srovnamm vidu v češtině a ve španělštině. Vychází z předpokladu z theory oJ grounding, že v narativním textu se informace zachycuje ve dvou plánech vyprávění, které jsou formálně rozlišené. Při srovnání se pracuje s hypotézou, že oba jazyky používají vid k formálnímu rozlišování těchto dvou plánů. První analýza ukáže, že jeden ze základních rozdílů mezi oběma jazyky spočívá v odlišné roli lexikálních vlastností predikátu. V češtině můžou lexikální vlastnosti predikátu ovlivnit výběr vidu, zatímco ve španělštině nikoli. Toto zjištění potvrzuje i další část srovnání, která se zabývá vyjádřením částečné a úplné současnosti, předčasnosti a následnosti. Poslední část práce je věnována současnému vyjádření zmíněných časových souvislostí a významu habituálnosti. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)

This work compares some points of verbal aspect in Czech and Spanish. The starting point is the assumption, according to the theory of grounding, that in a narrative text the information is trapped on two planes, which are formally distinguished. This comparison works on the hypothesis that both languages use verbal aspect to formally distinguish both planes. The first part ofthe analysis shows that one ofthe main differences between both languages consists of the different role of the lexical properties of the predicate. In Czech lexical properties of the predicate can influence the selection of aspect, whereas in Spanish they cannot. This finding i s confirmed in the next part of the comparison which deals with the expression of partial and total simultaneity, anteriority and posteriority. The last part of the work is dedicated to the simultaneous expression ofthese temporal relationships and habitual meaning. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)