A magyar igék paradigmatikus rendszere

Abstract

Hlavní výsledky zkoumání systému maďarských slovesných paradigmat lze shrnout v následujících bodech. 1. Z pohledu aplikované morfologie je sloveso v maďarštině vždy slovesným tvarem. 2. Slovesný tvar se v maďarštině skládá ze dvou částí: a) kmenové části: absolutního kmene, potencionálně absolutního kmene, relativního kmene; b) sufixální část: fondu sufixů, nebo-li slovotvorných přípon, gramatických znaků, koncovky. 3. Výše zmíněné sufixy se ke kmeni nebo k sobě navzájem připojují buď bezprostředně nebo pomocí "spojovací samohlásky". Tuto samohlásku jsem z hlediska aplikované morfologie a jazykové pedagogie nazval jako předhlásku s funkcí spojovací hlásky. 4. Na základě znalostí aplikované morfologie a zkušeností s výukou maďarského jazyka jakožto jazyka cizího, jsem dospěl k názoru, že gramatický znak přítomného času v maďarštině buď nemá materiální realizaci, jedná se tedy o nulový morfém nebo materiální realizaci má, a to v podobě negeneralizovaného -sz. 5. Maďarská slovesa jsem rozdělil na základě jejich formální stavby a způsobu chování v konjugačních paradigmatech. Díky tomu vzniklo deset samostatných skupin neikových sloves. U ikových sloves rozlišuji tři skupiny. S přihlédnutím na zefektivnění a usnadnění studia maďarského jazyka, jsem se podrobně věnoval také časování sedmi specifických sloves. 6....

The main results of the Hungarian verbal paradigms' analysis can be summarised as follows. 1. From the perspective of applied morphology, the Hungarian verb is always verbal-formed. 2. The verbal form in Hungarian consists of two parts: (a) stem part: absolute stem, potentially absolute stem, relative stem; (b) suffixal part: foundation of suffixes, or word-forming suffixes, grammatical characters, ending. 3. The above mentioned suffixes become attached to a stem - or to each other - either directly or using the "conjunctive vowels". I call this vowel - in terms of applied morphology and language pedagogy - a "pre-sound" with a conjunctive sound function. 4.On the basis of applied morphology knowledge and my personal experience with teaching of the Hungarian language as a foreign language, I came to a conclusion that the grammatical character of a present tense in Hungarian either does not have a real implementation, which stands for a null morpheme, or it has a real implementation in the form of non-generalized -sz. 5. I divided Hungarian verbs on the strength of their formal structure and behaviour within conjugational paradigms. Based on this, ten separate groups of non-ik verbs were identified. As far as -ik verbs are concerned, I distinguish three groups. In addition, I dedicated my thesis to a...