Žaloba na obnovu řízení a pro zmatečnost

Abstract

- 136 - ZUSAMMENFASSUNG Gegenstand dieser Rigorosenarbeit ist die gegenwärtige Rechtsregelung der Restitutionsklage und der Nichtigkeitsklage im tschechischen Zivilprozessverfahren. Beide außerordentliche Rechtsmittel unterscheiden sich voneinander insbesondere dadurch, welche Funktion sie im Zivilprozessverfahren haben. Die Restitutionsklage dient dazu, damit ein rechtskräftig beendeter Streitfall oder eine andere Rechtssache abermals behandelt werden kann, falls Tatsachen, Entscheide oder Beweise bestehen, wegen denen der ursprüngliche Entscheid über die Sache als solcher vom Gerichtspunkt der Richtigkeit und Vollständigkeit der Tatbestandaufnahme und Tatbestandschlußfolgerung nicht standhalten kann. Die Nichtigkeitsklage, die in die Zivilprozessordnung mit Wirksamkeit ab 1. 1. 2001 aufgrund einer Novelle, ausgeführt durch das Gesetz Nr. 30/2000 Slg., wiedereingeführt wurde, ist ein Rechtsbehelf, der zur Aufhebung rechtskräftiger gerichtlicher Entscheide, welche an solchen Mängeln leiden, die eine Verletzung der das Verfahren vor Gericht beherrschenden Grundprinzipien darstellen, gegebenenfalls wenn von solchen Mängeln ein Verfahren betroffen ist, das dem Erlaß eines Entscheids vorherging (es geht um sogenannte Verfahrensverwirrungen), dient, wenn es nicht nur im Interesse der Teilnehmer, aber auch im...

- 128 - Část pátá: ZÁVĚR S NÁVRHY DE LEGE FERENDA Jak již jsem uvedla v úvodu této práce, žaloba na obnovu řízení ani žaloba pro zmatečnost se v právní praxi nevyskytuje příliš často, což dokládají údaje obsažené ve statistických ročenkách Ministerstva spravedlnosti (viz příloha). Tato skutečnost má za následek i malý zájem právní vědy o oba instituty. Z těchto důvodů ani není ambicí autorky podat vyčerpávajícím způsobem odpověď na všechny otázky, jež se mohou v teorii nebo soudní praxi vyskytnout. Obecně lze však shrnout, že právní úprava žalob nevykazuje z praktického hlediska výraznější nedostatky, které by bránily její aplikaci. Případné výkladové potíže je možné řešit v rámci sjednocování rozhodovací praxe, k čemuž přispívá zvolená zákonná konstrukce umožňující proti rozhodnutí o žalobách podat odvolání a proti rozhodnutí odvolacího soudu následně i dovolání [§ 238 odst. 1 písm. a) a § 238a odst. 1 písm. b) o.s.ř. ]. Závěrem této práce pak uvádím několik úvah nad současnou právní úpravou žaloby na obnovu řízení i žaloby pro zmatečnost s návrhy de lege ferenda, ovšem vzhledem k absenci praktických zkušeností je uvedené názory třeba chápat spíše jako podněty k diskuzi o některých nedostatcích stávající úpravy; v mém předchozím výkladu jsem již na určité problémy upozornila. Za jeden z nejvýraznějších...