Otázky generované studenty o různých typech map - staré a aktuální

Abstract

Student-generated questions (SGQs) represent an underutilized research method that can be used to investigate students' understanding of a given topic. The ability to formulate geographical questions is one of the crucial skills enabling critical thinking. If one is to focus on only a few selected disciplines, the geographical and historical thinking constitute a part of the key learning objectives in the relevant school curriculum. Moreover, questioning is a crucial aspect of inquiry-based learning, which represents one of the contemporary progressive approaches to education and learning. The findings from the academic literature show that pupils' questioning skills are often underdeveloped and frequently depend on a stimulus (map, graph, text) to encourage the questioning. For that reason, the following paper focuses on SGQs formulated by pupils of two primary schools on both a historical and a current map. Both maps depicted the city of Humpolec, where the research was conducted. The expectation was that it could be easier for the pupils to formulate questions (including more cognitively demanding ones) on an area that was familiar to them. The questions collected were categorised according to a specially developed content-based categorisation. At the same time they were subject to an assesment...

Student generated questions (SGQ) je málo využívaná výzkumná forma, kterou můžeme zkoumat, jak žáci rozumí dané problematice. Schopnost formulovat geografické otázky je jednou z důležitých dovedností umožňující myšlení, pokud úžeji zacílíme jen na vybrané disciplíny, pak jde o geografické a historické myšlení, které představují jedny z hlavních cílů vzdělávání v odpovídajících školních předmětech. Navíc je kladení otázek klíčovým aspektem badatelské výuky, která představuje jeden ze současných progresivních přístupů ke vzdělávání a učení. Nicméně předchozí výzkumy ukázaly, že žákovské dovednosti kladení otázek nejsou mnohdy dostatečně rozvinuty a často se odvíjejí od stimulu (mapy, grafu, textu) podněcující ke kladení otázek. Z tohoto důvodu se předložená práce věnuje SGQ, které žáci ze dvou základních škol formulovali nad starou a aktuální mapou. Obě mapy znázorňovaly území, ve kterém výzkum probíhal, neboť se očekávalo, že pro žáky bude jednodušší formulovat otázky (včetně těch kognitivně náročnějších) na oblast, která jim je dobře známá. Získané otázky byly rozděleny dle speciálně vytvořené kategorizace podle obsahového zaměření. Dále také byly posouzeny z hlediska kognitivní náročnosti a přiřazeny do úrovní kognitivního procesu podle Revidované Bloomovy taxonomie. Naformulované otázky byly...