Nutriční stav pacientů po mimo-nemocniční zástavě

Abstract

Introduction: Out-of-hospital cardiac arrest (OHCA) is a serious condition with high mortality and persistently poor prognosis, which can alter the rest of an individual's life. The recovery of these patients is influenced by numerous factors, with nutrition potentially being one of them. However, it is often overlooked, despite being a possibly significant component of secondary prevention and treatment. Aim: The aim of this study was to assess the nutritional status of patients after OHCA, its changes over time, and the impact of nutritional intervention on quality of life and recovery. Methodology: The research was conducted using a combination of retrospective and prospective approaches. Five male patients who survived hospitalization with good neurological outcomes, without cognitive or neurological deficits, and who were able to attend a follow-up at the Heart Failure Center of the General University Hospital in Prague, were included in the study. Laboratory markers of nutritional status were evaluated at different time points-upon admission, discharge, and at the 30- and 90-day follow-ups. Anthropometric assessments and the completion ofa nutritional questionnaire were performed only at the 30- and 90-day follow-ups. Individualized nutritional interventions were implemented during the 30-day...

Úvod: Mimo nemocniční srdeční zástava (OHCA) je závažnou událostí s vysokou mortalitou a trvale nepříznivou prognózou, která může jedinci změnit zbytek jeho života. Rekonvalescence těchto pacientů je ovlivněna řadou faktorů, přičemž výživa by mohla být jedním z nich. Nicméně je často opomíjena, i přestože je potenciálně významným prvkem sekundární prevence a léčby. Cíl: Cílem této práce bylo zhodnotit nutriční stav pacientů po OHCA, jeho změny v čase a vliv nutriční intervence na kvalitu života a rekonvalescenci. Metodika: Výzkum byl realizován kombinací retrospektivní a prospektivní části. Do výzkumu bylo zařazeno pět pacientů mužského pohlaví, kteří přežili hospitalizaci bez kognitivního a neurologického deficitu, přičemž byli schopni dorazit na kontrolu do Centra srdečního selhání ve Všeobecné fakultní nemocnici. U těchto pacientů byly laboratorní markery výživového stavu hodnoceny v různých časových obdobích: při přijetí, při dimisi, 30. a 90. den od OHCA. Antropometrické vyšetření a vyplnění nutričního dotazníku probíhalo jen během ambulantní kontroly 30. a 90. den. Individuální jednorázová nutriční intervence byla realizována při kontrolním vyšetření 30. den. Výsledky: Ze sledovaných laboratorních parametrů byla statisticky významná změna prokázána pouze u albuminu (p=0,0077). Ostatní markery...