(Ne)úspěšnost dětí při přijímacích zkouškách na víceletá gymnázia

Abstract

This thesis focuses on the experiences of children and their parents following failure in entrance examinations for multi-year grammar schools. The study is based on a mixed research design. The quantitative part examines the trends in the Czech Republic and Europe regarding the admission process for multi-year grammar schools and the failures associated with it. In contrast, the qualitative part explores how families experience this failure, how it affects children's self-concept, their relationships with peers, their attitude toward education and their subsequent motivation, as well as the role played by the surrounding social environment. The aim of the thesis is not to confirm a hypothesis, but to gain a deeper understanding of school failure within a system based on early selection. It draws on theoretical and empirical approaches by Bourdieu, Straková, and Greger with Chvál, who highlight the link between selective education and social inequality. The primary focus is on the experiences of the families themselves, whose perspectives are often absent from academic discussions. The findings of this study may contribute to the debate on creating a fairer educational system and on support measures that could mitigate the negative impacts of early selection.

Tato diplomová práce se zabývá zkušenostmi dětí a jejich rodičů po neúspěchu u přijímacích zkoušek na víceletá gymnázia. Práce je založena na smíšeném výzkumném designu. Kvantitativní část zkoumá, jaké jsou trendy v České republice a Evropě v rámci přijímacího řízení na víceletá gymnázia a neúspěchu, který se s přijímacím řízením pojí, a kvalitativní část zkoumá, jak rodiny tento neúspěch prožívají, jak ovlivňuje sebepojetí dětí, vztah k ostatním dětem, vztah ke vzdělávání a jejich následnou motivaci a jakou roli při tom hraje okolní sociální prostředí. Cílem práce není potvrzení hypotézy, ale hlubší porozumění fenoménu školního neúspěchu v systému, který staví na rané selekci. Opírá se o teoretické a empirické přístupy Bourdieuho, Strakové a Gregera s Chválem, kteří upozorňují na spojitost mezi výběrovým vzděláváním a sociální nerovností. V centru pozornosti jsou zkušenosti samotných rodin, které často v odborné debatě chybí. Závěry práce mohou přispět k diskuzi o spravedlivějším vzdělávacím systému a možnostech podpory, které by omezily negativní dopady selekce v raném věku.