Feminist Utopias in Late 19th and Early 20th Century American Fiction: Mizora and Herland
Feministické utopie v americké beletrii z přelomu 19. a 20. století: Mizora a Herland
bakalářská práce (OBHÁJENO)

Zobrazit/ otevřít
Trvalý odkaz
http://hdl.handle.net/20.500.11956/198740Identifikátory
SIS: 276033
Kolekce
- Kvalifikační práce [20507]
Autor
Vedoucí práce
Oponent práce
Topolovská, Tereza
Fakulta / součást
Pedagogická fakulta
Obor
Anglický jazyk se zaměřením na vzdělávání se sdruženým studiem Hudební výchova se zaměřením na vzdělávání
Katedra / ústav / klinika
Katedra anglického jazyka a literatury
Datum obhajoby
26. 5. 2025
Nakladatel
Univerzita Karlova, Pedagogická fakultaJazyk
Angličtina
Známka
Dobře
Klíčová slova (česky)
Gilman, Lane, feministický, utopie, misogynie, homogenita, eugenika, historieKlíčová slova (anglicky)
Gilman, Lane, feminist, utopia, misogyny, homogeneity, eugenics, historyTato bakalářská práce se zaměřuje na srovnání dvou utopických románů, Mizora: A Prophecy od Mary E. Bradley Lane a Herland od Charlotte Perkins Gilman. Obě díla vznikla v odlišných historických kontextech, avšak mají podobný záměr - kritiku společenských problémů spojených s postavením žen a otázkami migrace ve Spojených státech. Teoretická část práce analyzuje historické pozadí autorek, jejich motivace k napsání těchto děl a způsob, jakým reflektovaly dobové problémy, jako byly genderová nerovnost, rasismus a vliv migrace na americkou společnost. Praktická část analyzuje oba romány coby pokusy o utopickou transcendenci jevů ve společnosti, které tyto dvě autorky ve své době vnímaly jako významné společenské nešvary. V Mizoře Lane představuje feministickou utopii, která prosazuje vzdělání a ekonomickou nezávislost žen, avšak zároveň obsahuje prvky rasové exkluzivity a eugeniky, což odráží dobové pseudovědecké ideologie. Naopak Gilman v Herlandu vytváří svět bez mužů, kde ženy dosahují ekonomické i sociální autonomie prostřednictvím kolektivní spolupráce a mateřství jako centrální hodnoty. Práce zkoumá, jak autorky reagovaly na problémy své doby - od patriarchálních struktur po otázky rasové a genderové spravedlnosti - a jaké možné alternativy či řešení navrhovaly. Výsledkem je kritická reflexe...
This thesis focuses on the comparison of two utopian novels: Mizora: A Prophecy by Mary E. Bradley Lane and Herland by Charlotte Perkins Gilman. Although these works were written in different historical contexts, they share a common aim - the critique of societal issues related to women's status and also the critique of migration to the United States. The theoretical part of the thesis examines the historical background of the authors, their motivations for writing these novels, and how they reflected contemporary issues such as gender inequality, racism, and the impact of migration on American society. The practical part provides an analysis of both novels, deliberately framing these two works as utopian transcendences of what the two authors saw as the major social shortcomings of their respective eras. In Mizora, Lane presents a feminist utopia advocating for women's education and economic independence, while also incorporating elements of racial exclusivity and eugenics, reflecting the pseudoscientific ideologies of her time. Conversely, Gilman's Herland depicts a world without men, where women achieve economic and social autonomy through collective cooperation and motherhood as a central value. The thesis explores how both authors responded to the challenges of their era - from patriarchal...