Oppidum České Lhotice v kontextu svého sídelního zázemí
The Oppidum of České Lhotice and its hinterland
dizertační práce (OBHÁJENO)
Zobrazit/ otevřít
Trvalý odkaz
http://hdl.handle.net/20.500.11956/19250Identifikátory
SIS: 25016
Kolekce
- Kvalifikační práce [22841]
Autor
Vedoucí práce
Oponent práce
Macháček, Jiří
Čižmár, Miloš
Fakulta / součást
Filozofická fakulta
Obor
Pravěká a středověká archeologie
Katedra / ústav / klinika
Ústav pro archeologii
Datum obhajoby
19. 12. 2008
Nakladatel
Univerzita Karlova, Filozofická fakultaJazyk
Čeština
Známka
Prospěl/a
Cílem této práce je znovu otevřít otázku o funkci a postavení jednoho z fenoménů protohistorické sídlištní archeologie: pozdně laténských ohrazených aglomerací - oppid. Jejich ekonomický potenciál je znám zejména díky rozvinuté specializované produkci a dálkovému obchodu. Z ekologického hlediska nebyla nikdy zkoumána, ačkoliv existují různé názory na jejich subsistenční strategie vyplývající zejména z jejich umístění ve specifických polohách mimo tradiční sídelní zónu a z dosavadní nepřítomnosti zemědělského nářadí mezi jejich inventáři. Jejich sídlištní struktura na druhé straně až na výjimky vykazuje existenci tradičních zemědělských jednotek (dvorů) a společně s doklady pěstování obilí a chovu domácích zvířat je nutné alespoň s omezenou zemědělskou produkcí na oppidech počítat. Krajina v jejich okolí také skýtá prostory k zakládání polí a pastvin. Tato práce je proto zaměřena na analýzu zemědělského potenciálu oppid a pomocí archeologického modelování na testování dvou hypotéz o subsistenčních strategiích oppid: zda byly hospodářsky soběstačné anebo závislé na dodávkách potravin z podřízených lokalit v zázemí. Hlavním předmětem pro tuto studii je východočeské oppidum České Lhotice, v minulosti systematicky zkoumané. Vzhledem k chybějícím datům je v některých partiích doplněno poznatky z moravského oppida...
The aim of the work is to attempt a new approach towards ones of the phenomena of the prehistoric archaeology: the late La Tne forified agglomerations - the oppida. Their economical potential was formerly tested only on the industrial or commerce base but not from the ecological point of view. Their agricultural potential has been challenged in many publications both for specific locations, that were not directly in the primary agricultural settlement zone (the fertile lowlands), and for the material collection which usually lacks the tools used for ploughing. However, the urban structure of the sites reveals the evidence of the traditional agricultural household units and together with the evidence of breeding the livestock the subsistence requirements should presuppose at least minimal human factor dedicated to agricultural work. Also the potential of the landscape possibly allows for cultivating of crops in the vicinity of sites. This work is aimed to analyze the agricultural potential of the oppida and by archaeological modelling to test both the hypotheses concerning the oppida subsistence strategies: if they were independent producers of their own foodstuff or if they were dependent on the supplying from their sites in their subordinate hinterland. The main object for this analysis is one particular...