Synodální proces z pohledu participativních inovací

Abstract

This thesis deals with the synodal process and democratic innovation. The main research objective is to determine whether the current synodal process, which began in 2021, can be described as a democratic innovation, specifically deliberative mini-publics, as it is a groundbreaking process that has been made available to all members of the Catholic Church for the first time in history. The research is based primarily on the theory of political scientist Archon Fung, who has written extensively on deliberative mini-publics. The thesis asks two main research questions. The first addresses whether, according to official Catholic Church materials describing the synodal process at the grassroots level, this process can be described as a deliberative mini-public. The research also selected two case studies focusing on two different parishes where the synodal process took place. The second research question was then answered by analyzing these two parishes to examine the fulfillment of selected design criteria of deliberative mini-publics. Based on the processed results of the analysis, it can be concluded that a level of fulfillment of the design elements was achieved such that the synodal process at the grassroots level was identified as a DMP. However, in answering the second research question, the...

Tato diplomová práce se zabývá synodálním procesem a demokratickými inovacemi. Hlavním výzkumným cílem je zjistit, zda lze označit aktuálně probíhající synodální proces započatý v roce 2021 za demokratickou inovaci, konkrétně za deliberativní miniveřejnost (deliberative mini-publics), jelikož se jedná o přelomový proces, který byl poprvé v historii zpřístupněn všem členům katolické církve. Výzkum vychází především z teorie politologa Archona Funga, jenž se věnuje právě deliberativním miniveřejnostem. Práce si klade dvě hlavní výzkumné otázky. První z nich řeší to, zda dle oficiálních materiálů katolické církve popisujících synodální proces na nejnižší úrovni lze označit tento proces za deliberativní miniveřejnost. V rámci výzkumu byly vybrány také dvě případové studie zaměřující se na dvě různé farnosti, v nichž probíhal synodální proces. Druhá výzkumná otázka pak byla zodpovězena analýzou těchto dvou farností, v nichž bylo zkoumáno naplnění vybraných kritérií designových prvků deliberative mini-publics. Na základě zpracovaných výsledků analýzy lze konstatovat, že bylo dosaženo takové míry naplnění designových prvků, aby byl synodální proces na nejnižší úrovni označen za DMP. Avšak při zodpovězení druhé výzkumné otázky odpověď již není tak jednoznačná, jelikož jedna farnost splnila kritéria, ale...