Pohled na reflexi ve vzdělávání v oborech sociální práce a ošetřovatelství

Abstract

In times of dynamic social changes and uncertainty, reflective practice becomes crucial for social work and nursing. This dissertation examines the epistemological foundations and the multidimensional nature of reflection within professional education from various theoretical perspectives tested through original empirical findings, which aim to prevent the reduction of reflection to a mere technique and instead promote dialogue, interdisciplinary cooperation, and participatory methods. Drawing on phenomenological and critical constructivist approaches deepens the understanding of educators' individual and collective experiences and reflective practices. The structure of the thesis corresponds to three empirical phases. The first phase investigates the characteristics of reflection and its developmental potential using SRIS and PHLMS questionnaires. The second phase, encompassing reflexive thematic analysis of interviews, addresses educators' views on reflection and their methods of promoting reflectivity among students. In the third phase, the work employs Q methodology to process and analyze various perspectives on reflection among educators. This method, still underutilized in the Czech context, allows for a deeper examination of the subjective aspects of educational practice. The participation...

V období dynamických společenských změn a nejistot se reflektivní praxe stává pro sociální práci a ošetřovatelství klíčovou. Tato disertační práce zkoumá epistemologické základy a multidimenzionální povahu reflexe v rámci profesního vzdělávání z různých teoretických perspektiv testovaných prostřednictvím originálních empirických zjištění, jejichž cílem je předejít redukci reflexe na pouhou techniku, a naopak podpořit dialog, interdisciplinární spolupráci a participativní přístupy. Vychází z fenomenologického a kritického konstruktivistického přístupu s cílem prohloubit porozumění individuálním i kolektivním zkušenostem vzdělavatelů a jejich reflektivním praktikám. Struktura práce odpovídá třem empirickým fázím. První fáze zkoumá charakteristiky reflexe a její rozvojový potenciál prostřednictvím dotazníků SRIS a PHLMS. Druhá fáze, zahrnující reflexivní tematickou analýzu rozhovorů, se věnuje názorům vzdělavatelů na reflexi a jejich metodám podpory reflektivity u studentů. Ve třetí fázi práce využívá Q metodologii ke zpracování a analýze různých pohledů na reflexi mezi vzdělavateli. Tato metoda, v českém prostředí dosud málo využívaná, umožňuje hlubší zkoumání subjektivních aspektů vzdělávací praxe. Účast 35 vzdělavatelů vedla k identifikaci tří hlavních faktorů: fenomenologického, pragmatického a...