Film Zuřivec - nástroj v komunikaci s dětmi o násilí v blízkých vztazích z pohledu lektorů

Abstract

The thesis examines how the prevention film Angry Man contributes to communication with children about violence in close relationships. The thesis consists of a theoretical part, which defines the basic concepts related to violence in close relationships, and an empirical part, which presents qualitative research conducted among primary prevention trainers who use the film Angry Man in their work. The main findings of the thesis show that the film Angry Man is an effective tool for promoting discussion about violence, enabling children to express and reflect on emotions and attitudes in the context of violence in close relationships, while the proactive and self-discovery approach of the lecturers and reflection on the environment in which the film is shown are crucial for the film to reach its full potential. Main recommendations for communicating with children about violence include the need for communicators to have a clearly defined attitude towards violence and experience in dealing with emotions, and the use of tools such as prevention films or books can be key to opening up dialogue. It is also important to tailor communication to the individual needs and ages of children, while providing emotional support and supervision for those leading the dialogue.

Diplomová práce zkoumá, jak preventivní film Zuřivec přispívá ke komunikaci s dětmi o násilí v blízkých vztazích. Práce se skládá z teoretické části, která definuje základní pojmy související s násilím v blízkých vztazích, a z empirické části, kde je prezentován kvalitativní výzkum prováděný mezi lektory primární prevence, kteří ve své práci využívají film Zuřivec. Klíčová zjištění práce ukazují, že film Zuřivec je efektivním nástrojem pro podporu diskuse o násilí, umožňující dětem vyjadřovat a reflektovat emoce a postoje v kontextu násilí v blízkých vztazích, přičemž pro využití jeho plného potenciálu je klíčový proaktivní a sebepoznávací přístup lektorů a reflexe prostředí, v němž je film promítán. Hlavní doporučení pro komunikaci s dětmi o násilí zahrnuje nezbytnost, aby komunikující osoby měly jasně definovaný postoj k násilí a zkušenosti s prací s emocemi, přičemž využití nástrojů jako preventivní filmy nebo knihy mohou být klíčové pro otevření dialogu. Je také důležité přizpůsobit komunikaci individuálním potřebám a věku dětí a zároveň zajistit emocionální podporu a supervizi pro osoby vedoucí tento dialog.