Budování kognitivní resilience na příkladu boje Finska s ruskou dezinformační hrozbou

Abstract

This thesis examines the issue of disinformation as one of the types of Russian hybrid warfare in European democracies. It is based on the hypothesis that the key to successfully countering disinformation is primarily the long-term building of social resilience, which cannot be replaced by reactive temporary measures. Among the many components of resilience, it mentions strategic government communication, a comprehensive approach to security, a strong role for traditional media, media literacy and the ability to cooperate politically on vital issues. Finland also dedicates sufficient resources to monitoring and countering foreign disinformation, with particular consideration for Russia, and can therefore anticipate and prepare for possible destabilisation in advance. The example of Finnish society during the COVID-19 pandemic shows how this resilience can be strengthened even in times of crisis, thus preventing the spread of disinformation.

Předkládaná práce sleduje problematiku dezinformací jako jednoho z typů ruského hybridního válčení v evropských demokraciích. Vychází z hypotézy, že klíčem k úspěšnému čelení dezinformacím je především dlouhodobé budování společenské odolnosti, která nemůže být nahrazena reaktivními dočasnými opatřeními. Mezi mnoha složkami odolnosti je zmíněna strategická vládní komunikace, komplexní přístup k bezpečnosti, silná role tradičních médií, mediální gramotnost a schopnost politické spolupráce na rozhodujících tématech. Finsko rovněž vyčleňuje dostatečné prostředky na sledování a potírání zahraničních dezinformací, se zvláštním zřetelem na Rusko, a proto může předvídat případnou destabilizaci a připravit se na ni dopředu. Na příkladu finské společnosti během pandemie covid-19 ukazuje, jak lze tuto odolnost posílit i v době krize, a zamezit tak rozšíření dezinformací.