Pilotní studie ověřování účinnosti kognitivně behaviorální terapie na složku intimity u pacientů s úzkostnými poruchami

Abstract

In my master's thesis, I investigate the effectiveness of cognitive-behavioral therapy on patients with anxiety disorders, with a specific focus on the area of intimacy. I examine changes in personality functioning, differences between the control and experimental groups, the influence of program completion under different conditions, and the impact of socio-demographic variables. The pilot study subjects are patients who completed the program in Ward 1 or attended the day clinic at the National Institute of Mental Health. The patients underwent a six- week cognitive-behavioral therapy program with elements that focus on intimacy. Interviews were conducted with patients at the beginning and end of the program to monitor changes in personality functioning. The research tools STiP 5.1 and LPFS-BF 2.0 were used for measurement. The results were subsequently compared with respondents from the intact population (currently not undergoing any psychotherapeutic or psychiatric treatment) who underwent interviews at the same time intervals. It was found that it is possible to measure disruptions in personality functioning of anxious patients based on STiP 5.1 and LPFS-BF 2.0, which differ from the personality functioning of the intact population. Based on the comparison of the first and second assessments of...

Ve své diplomové práci se zabývám účinností kognitivně behaviorální terapie na pacienty s úzkostnými poruchami se zvláštním zaměřením na oblast intimity. Sleduji změnu v osobnostním fungování, rozdíly mezi kontrolní a výzkumnou skupinou, vliv absolvování programu v odlišných podmínkách a vliv sociodemografických proměnných. Předmětem pilotní studie jsou pacienti (N=50), kteří absolvovali program na oddělení 1, či docházeli do denního stacionáře 1 na půdě Národního ústavu duševního zdraví. Pacienti zde absolvovali šest týdnů trvající KBT program s prvky, jež se zaměřují na oblast intimity. Na začátku a konci programu byly s pacienty prováděny rozhovory za účelem sledování změny v osobnostním fungování. K měření byly využívány výzkumné nástroje STiP 5.1 a LPFS-BF 2.0. Výsledky byly následně porovnávány s respondenty (N=26) z intaktní populace (těmi, kteří aktuálně nepodstupují žádnou psychoterapeutickou ani psychiatrickou léčbu), kteří absolvovali rozhovory ve stejném časovém rozestupu. Bylo zjištěno, že je možné na základě STiP 5.1 a LPFS-BF 2.0 měřit narušení osobnostního fungování úzkostných pacientů, jež se liší od osobnostního fungování intaktní populace. Na základě porovnávání prvního a druhého vyšetření výzkumné skupiny bylo možné pozorovat trend zlepšování obtíží v osobnostním fungování....