Evolutionary processes shaping the genus Urtica L. (Urticaceae) in Europe and adjacent areas

Abstract

Přestože evropská flóra patří mezi vůbec nejlépe probádané, můžeme v ní i tak nalézt řadu jen okrajově studovaných skupin. Jedním z takových příkladů je i polyploidní komplex kopřivy dvoudomé (Urtica dioica), ve kterém lze nalézt řadu vzácných diploidních taxonů, které se často vyskytují v nepřístupných a částečně reliktních oblastech, na rozdíl od kosmopolitně rozšířených tetraploidních jedinců, kteří vyhledávají především rozličná synantropní stanoviště a jejichž evoluční historie zatím nebyla zcela objasněna. Předkládaná disertační práce pojednává zejména o evoluci diploidních taxonů, rozeznávaných na území Evropy a v přilehlých oblastech jihozápadní Asie (Urtica dioica subsp.kurdistanica, U. d. subsp. pubescens, U. d. subsp. sondenii, U. d. subsp. subinermis). Poznání evoluce na diploidní úrovni může položit základ k pochopení fylogenetických vztahů a odhalit tak evoluční historii polyploidů (U. d. subsp. dioica). Studie se zabývá i dalšími příbuznými druhy vně komplexu U. dioica, a to zejména z oblasti Středomoří. V rámci cytogeografické studie byl zpracován rozsáhlý soubor 7012 vzorků z 1317 populací, zahrnující většinu v současnosti uznávaných diploidních poddruhů U. dioica. Z celého souboru vzorků bylo následně vybráno 279 rostlin (rovnoměrně pokrývajících geografickou i morfologickou...

Although European flora belongs among the best explored, there are still several marginally studied groups. One striking example is the polyploid complex of Urtica dioica, with multiple rare diploid taxa, which are often found in remote and partly relict geographic ranges, in contrast to cosmopolitan tetraploid individuals, which occur in a variety of synanthropic habitats and have an unknown evolutionary history. The thesis primarily deals with the evolution of diploid taxa recognized in Europe and contiguous areas of Southwest Asia (Urtica dioica subsp. kurdistanica, U. d. subsp. pubescens, U. d. subsp. sondenii, U. d. subsp. subinermis). This can lay the foundation for understanding phylogenetic relationships and revealing the evolutionary history of polyploids (U. d. subsp. dioica). The study also concerns itself with other related species outside of the complex U. dioica, especially from the Mediterranean area. An extensive dataset of 7012 samples from 1317 populations in a cytogeographical study has been analyzed, which covers most of the currently accepted diploid subspecies of U. dioica. From the entire dataset, a set of 279 plants (evenly representing the geographical and morphological variation) was used to estimate the extent of phylogenetic and morphological differentiation. The...