Proces konstituování národní litevské historiografie v 19. století

Abstract

The Process of Constituting National Lithuanian Historiography in the 19th Century Until the 19th century, Lithuanian historiography was understood as provincial, the national identity of Lithuanians had not been defined yet, and the formation of the modern Lithuanian nation had practically not begun yet. Lithuanian national culture, influenced by the dominant Polish culture, had to gradually develop in the 19th century. The first Lithuanian-written national history was written by Simonas Daukantas. The main work "Būdas senovės lietuvių, kalnėnų ir žemaičių" was published under a pseudonym in St. Petersburg only in 1845. Daukantas can be considered the founder of modern Lithuanian historiography in the national sense. As Vilnius University was closed after the defeat of the uprising in 1832, the center of higher education of Lithuanians moved to Russian universities. One of this next generation of intellectuals was the main thinker of the Lithuanian national revival, Jonas Basanavičius, who in 1883 became the founder of the first Lithuanian enlightenment magazine Aušra. The debate on the meaning of Lithuanian history and its exclusion from Polish historiography took place at the end of the 19th century more on a journalistic level. In my dissertation, I focused on determining the point at which...

Proces konstituování národní litevské historiografie v 19. století Až do 19. století se litevská historiografie chápe jako zemská. Národní identita Litevců ještě nebyla vyhraněna a formování novodobého litevského národa prakticky ještě nezačalo. Litevská národní kultura ovlivňovaná dominantní polskou kulturou se musela v 19. století postupně rozvíjet. První litevsky sepsané národní dějiny vyšly z pera Simonase Daukantase. Hlavní dílo Būdas senovės lietuvių, kalnėnų ir žemaičių vyšlo pod pseudonymem v Petrohradu teprve v roce 1845. Daukantase můžeme považovat za zakladatele moderní litevské historiografie ve smyslu národním. Jelikož Vilniuská univerzita byla po porážce povstání v roce 1832 uzavřena, přesunulo se centrum vyššího vzdělání Litevců na ruské univerzity. Jedním z plodů této další generace intelektuálů byl hlavní myslitel litevského národního obrození Jonas Basanavičius, který se stal v roce 1883 zakladatelem prvního litevského osvětového časopisu Aušra. Debata o smyslu litevských dějin a jejich vyčlenění z polské historiografie se odehrávala na konci 19. století spíše v publicistické rovině. V disertační práci jsem se zaměřil na určení bodu, kdy u litevské historiografie dochází ke koncepčnímu rozchodu s polskou historiografií, která již byla v pokročilejší fázi vývoje. Dále, jejím...