Vliv historické zkušenosti na současná politická rozhodnutí: rozdíl v českých a slovenských postojích k uznání Jeruzaléma jako hlavního města Izraele.

Abstract

TĚLUPIL, Vojtěch. Vliv historické zkušenosti na současná politická rozhodnutí: rozdíl v českých a slovenských postojích k uznání Jeruzaléma jako hlavního města Izraele. Praha, 2022. 50 s. Diplomová práce (Mgr.). Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut mezinárodních studií. Katedra německých a rakouských studií. Vedoucí diplomové práce doc. Mgr. Tomáš Weiss, M.A., Ph.D. Abstract The question of the different attitudes towards Jerusalem and the historical relationship with Israel between the Czech Republic and Slovakia seems to be primarily a question of stabilization and destabilization of power (and differently applied ideological control) of communist Czechoslovakia of 1948-1989, with the radical break with in 1989, resp. after its division in 1992 into two successor states. The main goal of this thesis was to compare these attitudes using methods and approaches of historical institutionalism. The way in which the institutional environment for foreign policy-making was set up at the beginning of the 1990s in the form of a commitment to continuity with Czechoslovak foreign policy after 1992. Natural non-institutional factors such as the specific role of the presidency or the stability of the executive environment in the successor states naturally played another role, but from the point of view...

TĚLUPIL, Vojtěch. Vliv historické zkušenosti na současná politická rozhodnutí: rozdíl v českých a slovenských postojích k uznání Jeruzaléma jako hlavního města Izraele. Praha, 2022. 50 s. Diplomová práce (Mgr.). Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut mezinárodních studií. Katedra německých a rakouských studií. Vedoucí diplomové práce doc. Mgr. Tomáš Weiss, M.A., Ph.D. Abstrakt Otázka rozdílného postoje k Jeruzalému a historického vztahu k Izraeli mezi Českou republikou a Slovenskou republikou se zdá být především otázkou stabilizace a destabilizace moci (a rozdílně uplatňovaná míra ideologické kontroly) v české a slovenské části komunistického Československa éry 1948-1989. Klíčovou roli zde hraje radikálnost rozchodu s jeho historií po roce 1989, resp. po jeho rozdělení v roce 1992 na dva nástupnické státy. Hlavním cílem této práce bylo porovnat tyto postoje za použití metod a přístupů historického institucionalismu. Velkou roli přitom hraje způsob, jakým byla na začátku devadesátých let nastaveno institucionální prostředí pro tvorbu zahraniční politiky, resp. její pokračování v podobě přihlášení se ke kontinuitě s československou zahraniční politikou i po roce 1992. Další roli hráli přirozeně rovněž specifické neinstitucionální faktory typu specifické role prezidenta nebo stabilita...