Latinská legenda raného středověku, její topika a vztah k českému prostředí. Obraz christianizace v legendách o prvních křesťanských panovnících evropských národů raného středověku

Abstract

Ve své práci se snažím o komparaci latinských legend o prvních evropských křesťanských panovnících raného středověku. Tímto způsobem se mi podařilo postihnout jakýsi standardní model hagiografického příběhu s daným tématem. Shoda se projevuje jednak ve způsobu přijetí křtu, jednak v obvyklém výskytu vedlejších postav - manželky, jež přebírá roli světice, a misijního biskupa - a v neposlední řadě v užití motivu bitvy za víru. Zejména postava zbožné manželky vystupuje z legend jako velice podstatná a naznačuje zřejmě reálný způsob šíření křesťanské víry pomocí sňatkové politiky. Podstatné je i zjištění, že přes relativně velkou časovou vzdálenost nejstaršího a nejmladšího srovnávaného textu, umocněnou ještě odlišnou dějinnou situací germánských a středoevropských etnik, vykazují legendy značnou tématickou podobnost a dokládají tak spřízněnost kulturních okruhů západní a střední Evropy.

I try to compare latine legends of first European christian monarchs of the early Middle Ages in my work. This way I detected some standard type of hagiographical story with this topic. The conformity lies in the way of acceptation of baptism, appearance of two secondary persons - the wife, who is accepting the sanctity, and the missionary bishop - and not least in using the theme of battle for faith. Especially the character of pious wife seems to be very important in hagiography and implies obviously the realy way of spreading christian religion with the marriage policy. As well important are findings, that despite the quite wide time span between the genesis of the oldest and the latest compared text, amplified by the different historical situation of Germanic and Central European peoples, shows the hagiography considerable similarity and proves the cultural alliance of West and Central Europe.