Analytická verbonominální spojení v Hájkově Kronice české (1541)

Abstract

In Chapters 1 and 2, the thesis delimits analytical verbo-nominal constructions (AVNS) based on the relevant literature. AVNS are phrases which consist of a verb with a general meaning, expressing categorical semantic features (e.g. state, change of state, and cause of change of state), and an abstract substantive: dát radu - to give advice, položit otázku - to ask a question, být v nesnázích - to be in a difficult situation. Phrases with a substantive in nominative case (jednání probíhá - the negotiation is proceeding) and with an adverb (dát najevo - to put forth) are also included in the AVNS classification. In Chapter 3, the phrases excerpted from a Middle Czech text of 1541 are classified according to their formal features and some groups of related phrases are also described. In Chapter 4, some models of AVNS-classification are critically evaluated and supplemented according to their semantic features. The excerpted phrases are classified using the following features: the state/action opposition, action phases, causativity, etc. In Chapter 5, the functions of AVNS in text are analyzed (e.g. as indicators that a given text is on a higher stylistic level). Overall, the thesis demonstrates that it is inadequate to consider AVNS as only a progressive feature of modern language. Appendices include lists of...

V 1. a 2. kapitole práce vymezujeme na základě literatury analytická verbonominální spojení (AVNS), tedy spojení slovesa obecného významu, které vyjadřuje kategoriální významové rysy (např. stav, změnu stavu a způsobení změny stavu), a abstraktního substantiva: dát radu, položit otázku, být v nesnázích. K AVNS řadíme také spojení se substantivem v nominativu (jednání probíhá) a některá spojení s adverbii (vyjít najevo). Ve 3. kapitole klasifikujeme AVNS vypsaná z Hájkovy Kroniky podle formálních znaků a popisujeme spojení utvářená podobně jako AVNS. Ve 4. kapitole kriticky hodnotíme a doplňujeme dosavadní významová třídění AVNS a třídíme získaná spojení podle relevantních rysů (protiklad stavu a děje, vyjádření fází děje, kauzativita a další). V 5. kapitole pozorujeme funkce AVNS ve starém textu, např. potvrzení příslušnosti textu k vyšší stylové rovině. Celá práce prokazuje nepřesnost obvyklého hodnocení AVNS jen jako progresivního rysu moderního jazyka. Přílohami práce jsou soupisy vyexcerpovaných AVNS a podobně utvářených spojení.